Doba čtení:2 m, 20 s
Těžební společnost Sokolovská uhelná se obává růstu cen emisních povolenek, kterými se Evropská unie snaží regulovat emise oxidu uhličitého. Opatření, jehož cílem má být snižování emisí skleníkových plynů, může během následujícího desetiletí vést jen v Karlovarském kraji k zániku tisíců pracovních míst. Firma to uvedla na svých webových stránkách.
Z jednání o návrhu nové směrnice, kterou má v červenci schválit Evropský parlament, vyplývá, že by cena emisních povolenek mohla v budoucnosti vzrůst až na trojnásobek. Pokud návrh projde, bude to mít zásadní dopad na celý český energetický, teplárenský i další průmysl, využívající energii z uhlí.
„Současná cena emisních povolenek se pohybuje na úrovni kolem 7,5 eura za tunu vyprodukovaného CO2. V případě, že ale parlament schválí návrh nové směrnice, očekávají její předkladatelé strmý nárůst ceny po roce 2020,“ uvedl předseda představenstva Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl. Tak výrazný skok ceny v alokačním období 2021 až 2030 by přitom měl zcela zásadní dopad na hospodaření Sokolovské uhelné, která pro výrobu elektrické energie a tepla potřebuje ročně kolem 4,5 milionu emisních povolenek.
V České republice je v současné době na 400 zařízení, které musí emisní povolenky nakupovat.
„Náklady na nákup těchto povolenek by vysoce přesáhly úroveň současného zisku Sokolovské uhelné. Důsledkem by byla nezbytná provozní opatření, zahrnující v krajním případě i úplné uzavření některých provozů. Pokud by byla cena trojnásobná, znamenalo by to náklady ve výši 2,5 miliardy korun“ dodal Pöpperl. Tlak na zvýšení ceny emisních povolenek totiž přichází v době, kdy ceny elektrické energie zaznamenaly prudký propad, a stát dlouhodobě politicky zvýhodňuje jiné druhy technologie pro výrobu elektrické energie, nebo nákup jejich produkce, což je další ranou pro konkurenceschopnost uhelných technologií.
Pokud nedojde na trhu k výraznému růstu cen elektrické energie, náklady na cenu povolenek by totiž po roce 2020 společnost přivedly do výrazných ztrát. Určitou roli by, podle Pöpperleho, ještě mohl sehrát stát, kterému, v případě schválení nové podoby směrnice, zůstane určitá možnost přidělovat až do roku 2030 část povolenek sektoru energetického průmyslu bezplatně.
„Jestli k tomu Česká republika přistoupí, je ale čistě politické rozhodnutí, které lze velmi těžko predikovat. V minulosti stát sice firmám udělil část povolenek zdarma, ale vzápětí na ně uvalil daň, čímž odebral tuzemských firmám část zdrojů, které by za jiných okolností mohly použít například na investice a rozvoj. V každém případě ale to, jak se politici rozhodnou, bude mít na zaměstnanost v Karlovarském kraji zásadní dopad,“ upozornil Pöpperl.
„Už dnes firmy i domácnosti doplácí obrovské částky na takzvanou zelenou energii ze solárních nebo větrných elektráren. V důsledku toho jsou naše podniky konkurenčně znevýhodněny proti firmám ze zemí, které se nepřipojily ke Kjótskému protokolu. A podobně negativně se do koncových cen elektrické energie nebo tepla může promítnout i další zvyšování ceny emisních povolenek a související dopady,“ dodal Pöpperl.