Odpůrci úložiště uspěli u soudu

Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren. Ilustrační foto: ČEZ

Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí státu o platnosti průzkumných území pro vyhledávání místa úložiště jaderného odpadu v lokalitách Březový potok v Pošumaví a Magdaléna na Táborsku. Žalobu proti rozhodnutí ministra životního prostředí dalo 18 obcí a šest spolků, o žalobách týkajících se území Čertovka a Hrádek ještě soud rozhodne. Uvedl sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti Edvard Sequens.

Mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Petra Roubíčková řekla, že ministerstvo podá kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, aby jednoznačně nasměroval rozhodování správních úřadů i správních soudů. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) musí zlepšit argumentaci v žádostech, uvedl ředitel SÚRAO Jiří Slovák s tím, že s daty, jež správa úložišť z lokalit získala, pracovat může.

Čtěte také:
Rozšíření Dukovan může narazit na Brusel
Dlouhý: ČEZ nový jaderný blok sám nezaplatí

Jiný senát Městského soudu v Praze zrušil před měsícem rozhodnutí o platnosti průzkumných území v lokalitách Kraví hora a Horka na Vysočině, žaloba týkající se území Čihadlo na Jindřichohradecku neuspěla.

Mezi důvody, proč byly žaloby úspěšné, dle soudu patří, že ministerstvo životního prostředí ignorovalo veřejný zájem obyvatel vybraných obcí, který byl v řadě případů podložen jednoznačnými výsledky místních referend,” uvedl Sequens. Soud podle něj dále argumentoval, že nebyly alespoň rámcově zváženy vlivy úložiště na životní prostředí, stát měl také řešit efektivitu vynaložených peněz na vyhledání lokality. “Úspěšné rozsudky zpochybňují použitelnost výsledků provedených geologických prací, které byly získány na základě nelegálních rozhodnutí,” míní Sequens.

SÚRAO podle svého ředitele získalo z geologických průzkumů data, která potřebovalo. V nových žádostech chce zlepšit argumentaci. Rozhodnutí soudu bere Slovák jako poučení pro budoucí žádosti, aby se stát vyvaroval některých argumentů nebo použil lepší. “Pro nás to znamená, abychom se v nových žádostech, které připravujeme a podáváme, vyvarovali nedostatků, které soud shledal. Soud neshledal, že nám nemělo být vydáno to průzkumné území, ale nedostatky v argumentacích, které MŽP použilo,” řekl Slovák.

MŽP vyčká na zbývající rozsudky a odůvodnění. Roubíčková řekla, že už je ale zřejmé, že názory i argumenty jednotlivých senátů Městského soudu v Praze jsou rozporné, “nejednotné a v širším kontextu rozhodování správních soudů i nejasné. Budeme proto podávat kasační stížnosti, aby Nejvyšší správní soud rozpory vyjasnil a rozhodování správních úřadů i správních soudů jednoznačně nasměroval,” uvedla mluvčí MŽP.

Mluvčí Platformy Petr Nohava je přesvědčen o tom, že geologická data z průzkumných prací získalo SÚRAO nelegálně a nemělo by je použít při porovnání lokalit. To Slovák odmítl. “Soud, byť žádost žalobců byla, aby pozastavil platnost rozhodnutí, v této žádosti nevyhověl, takže jsme získali data, která jsme potřebovali,” řekl Slovák.

Mezi zvažované lokality pro stavbu úložiště patří Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a Kraví Hora na Žďársku. Geologický výzkum začal také v okolí jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Jeho stavba a provoz mají podle dřívějších informací stát zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Mobil ušitý horníkům na míru
Strojaři se předháněli v dodávkách pro doly