Soumrak teplárenství nenastane

Pražská teplárenská. Foto: EP Energy

I kdyby nebyly prolomeny limity těžby hnědého uhlí, soumrak teplárenství by nenastal. Teplárny by mohly vedle zvyšování účinnosti a snižování ztrát více využívat i jiná paliva. V rozhovoru pro Lidové noviny to řekl jednatel poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.

„Jako energetik bych určitě uvítal, kdyby to uhlí bylo k dispozici, protože to znamená pro energetiky pohodlný život. Odpadly by mnohé problémy, navíc uhlí má vysokou hodnotu a je škoda tuto surovinu nechat v zemi. To je pohled energetiků, tepláren a těžařů,“ uvedl Gavor.

Na druhé straně je ale podle něj těžké souhlasit s názorem, že bez prolomení limitů nastane krizový stav, že se fungování elektroenergetiky a tepláren zasekne. To také není zcela pravda. „Já považuji za nejpravděpodobnější, že se prolomí limity na lomu Bílina. Bylo by nelogické, aby se lom Bílina a lom ČSA posuzovaly zcela stejně,“ míní Gavor.

Dodal, že v případě Bíliny jsou vyřešeny veškeré střety, je tam dohoda s obcemi, nikdo proti tomu vážněji neprotestuje… Uvědomují si, že těch více než sto milionů tun navíc prodlouží životnost tepláren. Je to také vysoce kvalitní uhlí, má jen o něco málo nižší výhřevnost než uhlí z ČSA, ale má nižší sirnatost. Velice by se hodilo pro přípravu palivových směsí, kde by se míchalo s méně kvalitním uhlím třeba z lomu Vršany.

U lomu ČSA je navíc problém, že i kdyby se už nyní prolomily limity, není jisté, že se uhlí dostane k teplárnám včas. Aby uhlí mohlo být těženo za limity, je třeba provést mnoho administrativních a právních úkonů, aby mohlo vůbec dojít k zahájení těžby – proces EIA, který se podle evropské legislativy zpřísňuje, výkupy pozemků, dohadování se s majiteli domů, které by musely být zbourány. Podle Gavora lze očekávat, že budou uplatněny veškeré možné procesní opravné prostředky, které lze proti povolení těžby použít. Musel by se také změnit i horní zákon, z něhož při poslední novelizaci vypadl institut vyvlastňování. Nelze čekat, že by se těžaři domluvili se všemi majiteli pozemků a nemovitostí na jejich dobrovolném výkupu.

Je veřejným tajemstvím, že řadu pozemků v katastru Horního Jiřetína vlastní právnické nebo fyzické osoby, které je neprodají za žádnou cenu. Uplatnění institutu vyvlastnění není vůbec jednoduché. I kdyby se limity prolomily už letos, může trvat zhruba 15 let, než se začne reálně těžit. „Takže rok 2022 až 2025, kdy bude končit těžba v hranicích současných limitů, se těžko stihne. Spíše by se mohlo začít těžit až kolem roku 2030 a pak bychom měli ve druhé etapě prolomení limitů na ČSA k dispozici zhruba 300 milionů tun vysoce kvalitního hnědého uhlí s vysokou výhřevností,“ poznamenal Gavor. Doplnil, že teplárny by ale už pět let trpěly nedostatkem uhlí a i předchozích deset let by žily v nejistotě, bez uzavřených nových kontraktů, protože uhlí by právně nebylo k dispozici. Tu časovou posloupnost vidí Gavor jako velké riziko.

Podle něj ale dramatická krize v teplárenství nenastane. Třeba Elektrárna Opatovice po zastavení dodávek z ČSA začala dovážet uhlí z Německa, ze svého dolu Mibrag, přičemž toto nízkovýhřevné uhlí míchají s kvalitnějším uhlím z Bíliny. Cena tepla sice stoupla, ale přijatelným způsobem, pořád je to teplo levnější než z mnoha dalších tepláren, stále patří k levnějším v průměru. Velké teplárny jsou schopné zajistit si náhradu. Vedle biomasy lze využít i černé uhlí, kterého je nyní přebytek a jeho ceny jsou na rekordně nízkých úrovních, míchat ho s hnědým, nebo přestavět kotle na černé uhlí. Vyžaduje to samozřejmě úpravu technologie, ale kotle se stejně musí modernizovat, protože se zpřísňují emisní limity pro teplárny na uhlí.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze