Soumrak teplárenství nenastane

Pražská teplárenská. Foto: EP Energy

I kdyby nebyly prolomeny limity těžby hnědého uhlí, soumrak teplárenství by nenastal. Teplárny by mohly vedle zvyšování účinnosti a snižování ztrát více využívat i jiná paliva. V rozhovoru pro Lidové noviny to řekl jednatel poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.

„Jako energetik bych určitě uvítal, kdyby to uhlí bylo k dispozici, protože to znamená pro energetiky pohodlný život. Odpadly by mnohé problémy, navíc uhlí má vysokou hodnotu a je škoda tuto surovinu nechat v zemi. To je pohled energetiků, tepláren a těžařů,“ uvedl Gavor.

Na druhé straně je ale podle něj těžké souhlasit s názorem, že bez prolomení limitů nastane krizový stav, že se fungování elektroenergetiky a tepláren zasekne. To také není zcela pravda. „Já považuji za nejpravděpodobnější, že se prolomí limity na lomu Bílina. Bylo by nelogické, aby se lom Bílina a lom ČSA posuzovaly zcela stejně,“ míní Gavor.

Dodal, že v případě Bíliny jsou vyřešeny veškeré střety, je tam dohoda s obcemi, nikdo proti tomu vážněji neprotestuje… Uvědomují si, že těch více než sto milionů tun navíc prodlouží životnost tepláren. Je to také vysoce kvalitní uhlí, má jen o něco málo nižší výhřevnost než uhlí z ČSA, ale má nižší sirnatost. Velice by se hodilo pro přípravu palivových směsí, kde by se míchalo s méně kvalitním uhlím třeba z lomu Vršany.

U lomu ČSA je navíc problém, že i kdyby se už nyní prolomily limity, není jisté, že se uhlí dostane k teplárnám včas. Aby uhlí mohlo být těženo za limity, je třeba provést mnoho administrativních a právních úkonů, aby mohlo vůbec dojít k zahájení těžby – proces EIA, který se podle evropské legislativy zpřísňuje, výkupy pozemků, dohadování se s majiteli domů, které by musely být zbourány. Podle Gavora lze očekávat, že budou uplatněny veškeré možné procesní opravné prostředky, které lze proti povolení těžby použít. Musel by se také změnit i horní zákon, z něhož při poslední novelizaci vypadl institut vyvlastňování. Nelze čekat, že by se těžaři domluvili se všemi majiteli pozemků a nemovitostí na jejich dobrovolném výkupu.

Je veřejným tajemstvím, že řadu pozemků v katastru Horního Jiřetína vlastní právnické nebo fyzické osoby, které je neprodají za žádnou cenu. Uplatnění institutu vyvlastnění není vůbec jednoduché. I kdyby se limity prolomily už letos, může trvat zhruba 15 let, než se začne reálně těžit. „Takže rok 2022 až 2025, kdy bude končit těžba v hranicích současných limitů, se těžko stihne. Spíše by se mohlo začít těžit až kolem roku 2030 a pak bychom měli ve druhé etapě prolomení limitů na ČSA k dispozici zhruba 300 milionů tun vysoce kvalitního hnědého uhlí s vysokou výhřevností,“ poznamenal Gavor. Doplnil, že teplárny by ale už pět let trpěly nedostatkem uhlí a i předchozích deset let by žily v nejistotě, bez uzavřených nových kontraktů, protože uhlí by právně nebylo k dispozici. Tu časovou posloupnost vidí Gavor jako velké riziko.

Podle něj ale dramatická krize v teplárenství nenastane. Třeba Elektrárna Opatovice po zastavení dodávek z ČSA začala dovážet uhlí z Německa, ze svého dolu Mibrag, přičemž toto nízkovýhřevné uhlí míchají s kvalitnějším uhlím z Bíliny. Cena tepla sice stoupla, ale přijatelným způsobem, pořád je to teplo levnější než z mnoha dalších tepláren, stále patří k levnějším v průměru. Velké teplárny jsou schopné zajistit si náhradu. Vedle biomasy lze využít i černé uhlí, kterého je nyní přebytek a jeho ceny jsou na rekordně nízkých úrovních, míchat ho s hnědým, nebo přestavět kotle na černé uhlí. Vyžaduje to samozřejmě úpravu technologie, ale kotle se stejně musí modernizovat, protože se zpřísňují emisní limity pro teplárny na uhlí.