Soupeření o budoucnost uhlí v USA

Soupeření o budoucnost uhlí v USA připomíná trochu volební klání a je otázkou nakolik bude prospěšné samotné těžbě.

Podle statistik těžby uhlí za Atlantikem reagovala produkce uhlí ve Spojených státech mnohem více na jeho cenu na světových trzích než na loňské prezidentské volby a na samotné prezidenství Donalda Trumpa (do úřadu nastoupil 20.1.2017, kdy složil slavnostní přísahu). Porovnáme-li totiž v grafu (viz dále) vývoj těžby a vývoj ceny uhlí, jsou si nápadně podobné.

Čtěte také:
Zatmění slunce paralyzuje solární elektrárny
Začíná světová plynová válka?

Vypadá to, že průmysl se chová ve skutečnosti pragmatičtěji, než bychom mohli soudit z událostí, které provázejí pokračující soupeření nové americké administrativy s názory, které přinesl do Bílého domu předešlý prezident. A součástí tohoto střetu je i poslední zpráva z americké agentury pro životní prostředí EPA (často též USEPA z plného názvu U.S. Environmental Protection Agency).

Tato instituce, která spadá pod Federální vládu Spojených států amerických a je „pověřená ochranou lidského zdraví a životního prostředí; vzduchu, vody a země“, se minulý týden výrazně přiblížila představě a cílům Trumpovy politiky v oblasti klimatu. O sto osmdesát stupňů revidovala svou analýzu RIA (Regulatory Impact Analysis) z roku 2015 a navrhla zamítnout soubor dřívějších opatření Obamovy administrativy na omezení emisí, tzv. Clean Power Plan, která obsahují i významné snížení počtu uhelných elektráren. Tato opatření vyvolala ve své době kontroverzní reakce a jejich nekompromisní kritika byla součástí Trumpovy volební agitace.

Zpráva EPA dokonce obsahuje také výtku, že bývalá Obamova administrativa těmito svými plány porušila kompetence úřadu EPA.

Abychom si představili, o jak velkou změnu ve výsledcích jde, stačí pro ilustraci zmínit nově vyčíslené společenské náklady na jednu tunu emisí CO2. Aktuální analýza EPA spočítala tyto náklady pro rok 2020 na 3 až 6 amerických dolarů na tunu CO2. Předešlá analýza uváděla tentýž náklad ve výši 42 dolarů.

Společenskými náklady na jednu tunu emisí CO2 se rozumí odhad společenských a ekonomických škod (např.na zdraví, zemědělskou produkci atd.) způsobených poškozením klimatu v důsledku emise jedné tuny CO2 v daném roce. Nižší výsledná hodnota by tedy měla být zprávou, že emisemi se v USA nemusí tolik šetřit a spotřeba uhlí v energetickém průmyslu může zůstat tam, kde je.

To by pro energetiky a těžaře měla být dobrá zpráva. Odborníci však upozorňují na to, že takového snížení odhadu škodlivých nákladů bylo dosaženo nemalým zúžením rozsahu analýzy jen na prostor Spojených států bez ohledu na negativní účinky v jiných částech světa, a závěry nemusí být správné. Navíc samotný veliký obrat v postoji agentury dává vznik pochybnostem o její věrohodnosti, ať již pak řekne cokoliv.

Přístup průmyslníků je proto zatím, jak bylo naznačeno, mnohem střízlivější a například v Texasu byly v těchto dnech dvě uhelné elektrárny zavřeny podle dříve zveřejněných záměrů. Společnost Vistra Energy pak avizovala uzavření dalších dvou uhelných elektráren v příštím roce. Je třeba říci, že vedle snahy udržet si zatím odstup od současných turbulencí na politické scéně v přístupu ke klimatu může být situace rovněž komplikována odlišným přístupem různých států americké unie, ale i konkurencí levnějšího zemního plynu a solární energie.

Pro americké uhelné těžaře to může znamenat, že více než na růst domácí spotřeby uhlí se budou muset spoléhat na vývoz. Konec konců, s exportem uhlí z USA je do značné míry letošní vlna vyšší těžby spojována.

 

Jinak ovšem soupeření v otázce ochrany klimatu a uhlí probíhá nadále, takřka jako by to bylo v předvolebním období. Pak nepřekvapí ani zpráva, že bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg (v úřadu byl 2002 až 2013) vzápětí po zveřejnění nové zprávy EPA naopak věnoval 64 milionů dolarů na kampaň za radikální snížení počtu uhelných elektráren v USA do roku 2020.

Přes oceán je obtížné celé dění nějak hodnotit, ale určité emoce provázející tyto události jistě nepřispějí objektivitě a nadhledu a vlastně asi nepomohou ani vnímání samotného uhlí jako stále zajímavého energetického zdroje.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze