Doba čtení:2 m, 31 s
Světová spotřeba uhlí v letech 2014 – 2016 klesla o 4,2 procenta. Trend se však má opět obrátit, poptávka bude především z Asie. Uhelný průmysl se tak ve střednědobém výhledu o svůj osud obávat nemusí.
Z obsáhlé analýzy, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyplývá, že se poptávka po uhlí ve světě bude vyvíjet značně odlišně. V nadcházejících čtyřech letech zeslábne v Evropě, USA, Kanadě i v Číně, mohutně investující do obnovitelných zdrojů. V jiných velkých ekonomikách naopak vzroste, uvedl server idnes.cz.
Čtěte také:
Mohly by si uhlí a euro v Česku rozumět?
Uhlí se stěhuje do jihovýchodní Asie.
To se týká v prvé řadě Indie, druhého největšího spotřebitele uhlí na světě, kde bude pokračovat rychlý růst populace a postupovat industrializace. Spotřeba tam do roku 2022 podle odhadů stoupne skoro o čtvrtinu na 685 milionů tun uhelného ekvivalentu. V absolutním vyjádření jde o 135 milionů tun navíc. Indie budující svoji infrastrukturu hodlá výrazně zvýšit výrobu oceli a v ní se bez uhlí neobejde.
Mnohem více uhlí bude spalovat i pět dalších ekonomicky dynamických asijských zemí, kde jsou v současné době rozestavěny četné uhelné elektrárny. Experti IEA jmenují Pákistán, Indonésii, Vietnam, Malajsii a Filipíny. Poptávka by se měla zvyšovat také v zemích na území bývalého Sovětského svazu, ale i v Africe a na Blízkém východě.
I nadále bude mít největší vliv na světový trh s uhlím Čína, neboť na ni připadá skoro polovina globální spotřeby. Spotřeba v Číně ale poroste ve střednědobém výhledu jenom mírně, což souvisí s bojem, který Peking vyhlásil silně znečištěnému ovzduší.
V USA přestalo být uhlí loni vůbec poprvé v jejich historii největším zdroje energie. Pocházelo z něj 30,4 procenta elektřiny, zatímco ze zemního plynu skoro 34 procent, uvádí Ministerstvo energetiky ve Washingtonu. Celková spotřeba uhlí v USA v roce 2016 proti předchozímu roku klesla o 7,5 procenta na 665 milionů tun. Do roku 2022 by měla klesnout o dalších zhruba pět procent. Prezident Trump nicméně slibuje, že produkce a zpracování uhlí čeká v USA renesance.
Ještě více než v USA klesla loni spotřeba v Evropské unii, a to o 8,1 procenta na 632 milionů tun. Ale stalo se tak hlavně zásluhou Británie, která ji ve výrobě elektřiny omezila skoro o čtvrtinu (absolutně o 11 milionů tun), když uhlí nahradila zemním plynem. Německo z uhlí jen tak vycouvá
Hlavními spotřebiteli uhlí v Evropské unii zůstávají dvě země – Německo, které ho loni spálilo 230 milionů tun (z toho 172 milionů tun uhlí hnědého), a Polsko s celkovou spotřebou 136 milionů tun. Na uvedené země připadá více než polovina unijní spotřeby. Spotřeba uhlí v zemích Evropské unie by se měla do roku 2022 snížit výrazněji než v USA. Podle Mezinárodní agentury pro energii zhruba o osminu.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech