Starosta za Zelené je pro další těžbu uhlí

Lom Vršany. Foto: Oldřich Hájek

Kvůli dalšímu rozvoji severních Čech by měly být limity těžby hnědého uhlí prolomeny. Stát by měl ale zároveň dbát na to, aby se v kraji vytvořila také jiná infrastruktura, nejen hornická. V rozhovoru pro server iUHLI.cz to řekl starosta obce Vrskmaň na Chomutovsku Václav Hora, který byl zvolen za Stranu zelených. Je bývalý průmyslovák, na šachtě pracoval. Jako dítě se kvůli těžbě hnědého uhlí musel sám přestěhovat.

„Mně nikdo nemusí vyprávět, co to je, když se člověk musí přestěhovat z místa, kde bydlel a kde měl dům. Samozřejmě mě to postihlo, když mi bylo deset let. Ale do dneška si to pamatuji a nějaký vztah k tomu mám,“ dodal.

Ve vesnici, kde Hora dříve žil, je nyní šachta. Vršanská uhelná dnes místo zakládá. Hora se tak stal starostou obce, která byla ze dvou třetin postižena těžbou. Ve Vrskmani v minulosti žil Karel Herr, který založil první akciovou společnost k dobývání hnědého uhlí – Hnědouhelné těžařstvo ve Vrskmani, které spravovalo několik hlubinných dolů.

Těžba uhlí na katastrech obce je podle Hory pro obec požehnání – například finanční, když obec pobírá finance za vytěženou surovinu. Je to ale také prokletí, a to kvůli zvýšené prašnosti, zvýšené hladině hluku nebo obecnému povědomí obce, ve které se těží povrchově. Nic není černobílé, vše má své pro a proti, upozorňuje starosta.

Poznamenal, že je široko daleko ze Strany zelených asi jediným starostou, který je pro další těžbu uhlí. „Ale já jsem za ně zvolený, za stranu jsem kandidoval. Líbí se mi jejich filozofie starat se o přírodu jako takovou,“ řekl starosta, který se snaží vnést do obce zelenou politiku, udržovat pořádek a čistotu, vysazovat stromy. Někteří ekologičtí aktivisté jsou ale podle něj techničtí zpátečníci. Kdyby Jakub Krčín v dnešní době měl proti sobě dnešní ekologické aktivisty, tak tam dnes ty rybníky nejsou, míní starosta.

Zásadním dnešním problémem je podle něj to, že jsou málo slyšet lidi přímo z regionů, kde se uhlí těží. „Firmy, které mají o uhlí zájem, by je měli oslovit a vyplatit. Firma by měla oslovit důvěryhodné lidi ve vesnici, protože ostatní se na ně dívají.“ Zmínil případ ze sousedního Německa, kde těžaři požádali o pomoc faráře. Ten sám byl postupným přesvědčováním trvajícím několik let přesvědčen, že je nezbytné a finančně i jinak výhodné přistoupit k přestěhování do jiné lokality, a to při vytvoření domluvených podmínek.

Prolomení limitů, respektive prolomení vládního nařízení, podle Hory znamená jediné – stavební uzávěru. „Těžaři by se pak s lidmi museli nejdříve dohodnout, jinak by to nešlo. A stát by měl trvat na tom, aby z těžby uhlí získal více peněz, které by pak zůstaly v regionu. Kraj by pak nezůstával zaostalý a lidé by zde zůstali,“ uzavírá starosta Hora.

Server iUHLI. cz přinese celý rozhovor se starostou Vrskmaně Václavem Horou, vyjde počátkem příštího týdne.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze