Stát hledá jaderné úložiště chaoticky

Občané jaderná úložiště u svých domovů nechtějí. Foto: www.nechcemeuloziste.cz

Obcím a spolkům sdružených v Platformě proti hlubinnému úložišti vadí postup státu při hledání úložiště pro vyhořelé jaderné palivo. Stát podle nich postupuje chaoticky, mění pravidla v průběhu roku a ignoruje postoj obcí, v jejichž blízkosti by úložiště mohlo vzniknout.

Uvedli to zástupci platformy na tiskové konferenci po svém jednání. Platforma se schází a jedná dvakrát ročně, hodnotí přitom posuny v přípravě úložišť.

Čtěte také:
ČEZ prý jaderné bloky stavět nebude
Němci uskladní jaderný odpad na milion let

Platforma sdružuje 12 spolků a 23 obcí, které leží poblíž lokalit zvažovaných pro úložiště vyhořelého paliva. Takových míst je sedm, obce ale nemají možnost do výběru účinně zasáhnout. „Podle dnešních zákonů dotčené obce nemohou účinně hájit své oprávněné zájmy při rozhodování o nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem,” uvedli zástupci platformy v tiskové zprávě.

Umožnit zapojení obcí by měl nový zákon, jeho příprava ale vázne. „Věcný záměr zákona má být do června 2018. Byla ustanovena expertní mezirezortní skupina, práce jsou na počátku, analyzuje se stávající legislativa a povolovací procesy,” uvedl Edvard Sequens ze spolku Calla.

Podle starosty Pluhova Žďáru a současného mluvčího platformy Petra Nohavy jsou obce v současnosti jen pasivním spoluhráčem bez možnosti ovlivnit rozhodování o tom, kde vznikne úložiště. „Proces je nejasný, pravidla se mění za pochodu. Měl by probíhat tak, aby dal lidem důvěru, že pokud tam něco takového vznikne, bezpečnost bude garantována,” uvedl Nohava.

Platformě vadí i to, že chybí veřejná diskuze o nakládání s vyhořelým palivem. Koncepce, která ho řeší, podle nich neobsahuje řádně zpracované jiné varianty, jako je dlouhodobé skladování nebo technologické přepracování. Podle ředitele Zeleného kruhu Daniela Vondrouše by se mělo začít mluvit i o tom, zda je skutečně nutné, aby v Česku vzniklo úložiště. Podobný problém řeší celá Evropská unie. „Je spíše pravděpodobné, že se země budou domlouvat na nějakém společném úložišti,” uvedl. S variantou, že by vyhořelé palivo vyváželo za hranice, počítá například Slovensko.

V Česku je v současnosti sedm lokalit, u kterých se uvažuje o zřízení úložiště. Čtyři z nich mají příští rok postoupit do užšího výběru, následně, pravděpodobně v roce 2025, bude vybrána ta finální.

Mohlo by vás zajímat:
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Parkovací asistent bude i pro důlní obry
Prašnost v lomu snižuje i mlžná stěna