Státní hnědouhelné doly na Mostecku

státní hnědouhelné doly_compressed

Břešťany, přípravné práce pro hloubení nové jámy, rok 1927. Zdroj: Deset let Československé republiky, s. 720.

Za první světové války bylo hospodaření s uhlím řízeno tehdejším rakousko-uherským státem. Československá republika převzala dolování po bývalém rakousko-uherském státu prostřednictvím ministerstva veřejných prací tzv. Lange-Gesellschaft Dux-Brüx-Komotauer Braunkohlen Bergbau Aktiengesellschaft.

Hnědé uhlí ve dvacátých letech minulého století bylo dolováno převážně hlubinným způsobem, první povrchové lomy byly teprve otvírány. Státní důl Julius II. byl vybudován jako podvojná jáma o hloubce 144 metrů, těžilo se v něm od roku 1876 a od té doby byla už většina jeho dolového pole vytěžena. Díky nutnosti zachování ochranných pilířů pro obec Kopisty a státní dráhy bylo tomuto dolu přiděleno dolové pole opuštěného dolu Julius I., aby pak díky kuřavce zde byl zřízen lom o výměře 73 000 m2, kde se předpokládala těžba 1 400 000 tun uhlí.

Důl Julius II.

Státní důl Julius II., otevřený v roce 1876. Zdroj: Deset let Československé republiky, s. 719.

Státní důl Julius III. měl těžní a vodní jámu o hloubce 190 metrů a obstarával čerpání důlních vod z dolu Julius II. a Julius V. V roce 1926 zde byla postavena drtírna lupků, určených dílem pro vlastní kotelnu, dílem na prodej. Státní důl Julius V. byl postaven v roce 1904 o hloubce 104 metrů. Po převratu byl důl vybaven novými kotli a moderní třídičkou na uhlí. Státní důl Hedvika dobýval uhlí lomem. Tento lom umožnil zvýšení uhelné těžby díky strojnímu zařízení, rýpadlům, lokomotivám a vozovém parku.

Důl Julius V.

Státní důl Julius V., otevřený v roce 1904. Zdroj: Deset let Československé republiky, s. 707.

Slabým místem byla třídička, proto byla v roce 1922 postavena prozatímní třídička americké soustavy „Ross“ a posléze byla rekonstruována původní třídička a přidána další pro zvýšenou těžbu. Díky zdokonalení těžních zařízení se stal důl Hedvika největším dolem republiky. V roce 1925 byl napojen vlečkou do stanice Třebušice, těžba dosahovala tehdy 500 vagónů denně. Expanze dolu Hedvika se dotkla i řeky Bělé (dnešní Bíliny), původně jí byl ponechán 80 metrů široký ochranný pilíř, později v letech 1924–1926 byla Bělá přeložena nákladem 2 200 000 Kč rozděleným dílem mezi Státní doly, Severočeské doly a dolem Elly v Ervěnicích. K těžbě se tak uvolnilo 7 000 000 m3 uhlí.

Čtěte také:
Komořanská teplárna bude vyrábět z vršanského uhlí
Czech Coal pohlídá technika

Československý stát koupil v chomutovském revíru od dědiců původního majitele Lanny dolové pole o výměře 937,11 hektarů s 19 kutisky a důl Sirius s polem o výměře 161 hektarů. Výpadek v těžbě ubývajících zásob na dolech Julius II. a Julius V., stát řešil otevřením nových státních dolových polí východně od státní silnice Most – Duchcov. Po průzkumu proběhlém v letech 1920 – 1925 byla určena nejvýhodnější poloha dvou těžních věží a jedné větrné jámy nového dolu u Břešťan (důl Prezident Masaryk, pak Konrad Henlein, Stalingrad a Mír).

Hloubení jam provedla Zeměvrtná akciová společnost Julius Thiele z Oseka u Duchcova. Zahájení se účastnil 7. května 1927 ministr veřejných prací František Spina. Uhlí z nového dolu bylo nejlepší jakosti a vyrovnalo se uhlí oseckému, průměrná mocnost sloje byla 2 metry. Díky kuřavce byly jámy hloubeny mražením a pak až do podloží obvyklým způsobem. Vodnaté vrstvy byly vyztuženy tybinky, zbytek zdivem. Výkonnost dolu byla naplánována na 6 000 000 m3 uhlí ročně. Jámy byly vybaveny moderním těžním zařízením, třídírnou a mechanizmy nakládání uhlí. Vlečkou byl důl napojen na stanici Břešťany a elektrickým přívodem na Ústřední elektrárny Ervěnice.

Rozvoj a podpora dolování hnědého uhlí byla životně důležitá pro rozvoj dopravy, energetiky a průmyslu tehdy mladého československého státu a byla mu proto oprávněně věnována velká pozornost. Příští díl bude věnován soukromým dolům na Mostecku ve shodném časovém období prvního desetiletí ČSR.

Mohlo by vás zajímat:
Mostecko bez uhlí aneb Apokalypsa 2030
Běloruský gigant BelAZ 75710
Za pět let dala Vršanská do regionu 43 milionů



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze