Staví Křetínský energetický pilíř Evropy?

komentare_iuhli_800x600Energetický a průmyslový holding (EPH) českého miliardáře Daniela Křetínského předvádí už několik měsíců doslova nákupní dostihy. Vloni uzavřel dohodu s italským energetickým koncernem Enel na odkoupení dvoutřetinového podílu ve společnosti Slovenské elektrárne v hodnotě zhruba 35 miliard korun. Před koncem loňského roku získal holding prostřednictvím své dceřiné společnosti EP Hungaryod francouzské EDF95 procent akcií maďarských tepláren BudapestiErömü. Od stejné firmy by majitel fotbalové Sparty rád koupil rovněž teplárny a uhelnou elektrárnu v polském městě Rybnik. Cena se odhaduje na více než 12 miliard korun. Na začátku letošního roku se Křetínský dohodl s německou skupinou RWE na koupi britské elektrárny Lynemouth. Na podzim 2014 přitom již od RWE získal také nedalekou elektrárnu v Eggborough. EPH se společně s PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera uchází rovněž o německá uhelná aktiva švédské firmy Vattenfall, přičemž by znovu mělo jít o akvizici v řádu desítek miliard korun.

Čtěte také:
Investuje Křetínský v Polsku 12 miliard?
Křetínský rozšiřuje EPH o britskou elektrárnu

Kam to až může vést, nejde o přílišný risk, a proč to Křetínský vlastně dělá? Na první otázku odpověděl nedávno sám miliardář. „Chceme poměrně masivně růst na vybraných trzích v oblasti klasických zdrojů,“ prohlásil Křetínský během přednášky na Vysoké škole ekonomické. „Pokud bude naše vize úspěšná, tak EPH bude v horizontu jednoho dvou let čtvrtý až třetí největší výrobce elektrické energie v Evropě,“ vyhlásil Křetínský. To by znamenalo, že EPH předstihne polostátní energetickou firmu ČEZ, která je tuzemskou jedničkou. Energetika přitom není jediným odvětvím, které šéfa EPH zajímá. „Existují ještě dvě oblasti, kam jsme připraveni investovat. Jednou je zpracování ropy,“ řekl Křetínský s tím, že druhou je železniční doprava.

Jde nepochybně o jemně řečeno odvážnou strategii. Jednak z finančního hlediska, EPH dluží už 140 miliard korun a jeho zadlužení neustále roste. Podle Křetínského je však stále celkem přijatelné. Druhá část rizika je spojena s tím, že holding sází na klasické zdroje. Řada akvizic je spojena s uhlím, proti kterému vede řada politiků i investorů již doslova válku. Zároveň je však uhlí pro evropskou energetiku stále nezbytné a navíc jde prakticky o jediný energetický zdroj, kterým Evropa disponuje na svém území.

A právě na to možná Křetínský sází. Evropská společnost je dnes na stabilním přísunu elektrické energie i tepla zcela závislá. Případné blackouty by způsobily obrovské problémy a každý politik se jich bojí jako čert kříže. To vede mimo jiné k tomu, že například Německo sice vyhlásilo překotnou transformaci své energetiky na obnovitelné zdroje, avšak zásadní roli hraje u našich sousedů stále uhlí. Kromě jiného i proto, aby vyrovnávalo nestabilní přísun z obnovitelných zdrojů, které jsou závislé na počasí. Vzhledem ke stále turbulentnější zahraničně-bezpečnostní situaci se navíc po žebříčku priorit prokousává výše a výše téma energetické bezpečnosti a soběstačnosti.

Kombinace zmíněných faktorů může ruku v ruce s rostoucím vlivem dostat za pár let Křetínského do dramaticky odlišné vyjednávací pozice vůči vládám či dokonce celé Evropské unii. Pokud by se zvýšila míra ohrožení Evropy, ať již z bezpečnostního či energetického hlediska, ustoupí například ekologická hlediska rychle do pozadí. Křetínského uhlí, elektrárny a teplárny by se pak mohly stát jedním z energetických pilířů Evropy. A to pravděpodobně za významně jiné ceny, než je tomu dnes.

Mohlo by vás zajímat:
Ve hře o Vattenfall jsou i EPH s PPF
Má stát ČEZ ve frontě na německé uhlí?
O uhlí se často lže



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze