Štemberka: Český horník je ohrožený druh

Ilustrační foto: OKD

Český horník je ohroženým druhem, protože už teď se ho nedostává. Pokud bude chtít přežít, bude se muset, jako už tolikrát, přizpůsobit novým podmínkám. Hornictví není obor, který by u nás zažíval rozkvět, a tak ani netáhne mladé k tomu, aby se mu vyučili nebo jej studovali. Tomu odpovídá nabídka škol. Týdeníku Horník to řekl nový šéf Českého báňského úřadu Martin Štemberka.

„Historie i zdravý rozum ukazují, že bez surovin to nešlo, nejde a nepůjde. Navíc hornické dovednosti jsou žádány i v příbuzných oborech, například v podzemním stavitelství. Od manažerů dozorovaných firem rovněž často slýchám, že o kvalifikované lidi, tedy horníky, je velká nouze,“ uvedl Štemberka.

Historie i zdravý rozum ukazují, že bez surovin to nešlo, nejde a nepůjde

Vše navíc podle Štemberky komplikuje obraz hornictví ve společnosti, kde je vnímáno ne jako obor, který společnost pomáhá rozvíjet, ale jako obor, který v uvozovkách jen škodí životnímu prostředí. V černouhelném hornictví pak má svůj vliv i špatná ekonomická situace oboru, a s tím související obavy o jeho přežití. „Přes všechna úskalí se domnívám, že hornictví má budoucnost,“ řekl Štemberka.

Čtěte také: Štemberka: Těžaři sáhnou hlouběji do kapsy

Význam českého hornictví posledních let je podle něj dán hlavně dobýváním uhlí. Svědčí o tom počet zaměstnanců, výše těžby, ale i rozsah a význam činnosti na území, kde se provádí. „Bohužel současný celosvětový trend v energetice preferující zavádění bezuhlíkatých technologií nedává právě uhelnému hornictví příliš velké naděje. Přesto myslím, že zásoby uhlí jsou jedním z našich reálných zdrojů k výrobě energie, který může ještě dlouho hrát roli při zajištění energetické bezpečnosti ČR,“ dodal šéf ČBÚ.

Odhadnout, jak se bude uhelné hornictví dále vyvíjet, není podle Štemberky lehké. Hodně bude záležet na politickém a ekonomickém vývoji v ČR i ve světě, ale také na tom, jak se nové situaci dokážou těžaři přizpůsobit. „V ostatních odvětvích tuzemského hornictví vidím situaci mnohem lépe – to souvisí s poptávkou po těžených surovinách v důsledku ekonomického oživení,“ míní Štemberka.

Štemberka pochází z havířské rodiny a jeho budoucí kariéra tím byla dána – hornická průmyslovka, a pak studium na VŠB v magisterském oboru Báňské záchranářství, důlní větrání a bezpečnost dolů, které na její Hornicko-geologické fakultě završil v roce 1997. Začal fárat v revíru OKD jako revírník nebo zástupce velitele ZBZS lokality Jan-Karel. Vedl úsek větrání a zastupoval vedoucího větrání. Jako vedoucí větrání působil také na Dole Doubrava. Jako projektant přípravy výroby, vedoucí větrání podniku, protiprašný technik podniku a vedoucí bezpečnostní technik podniku pak pracoval na Dole ČSA. Před jedenácti lety nastoupil ke státní báňské správě. Nejprve jako ústřední báňský inspektor ČBÚ, poté na postu vedoucího báňského inspektora a zástupce předsedy OBÚ Ostrava. Od roku 2011 zastával pozici náměstka předsedy ČBÚ v Praze. Letos v lednu ho pověřili řízením úřadu a 24. července ho vláda jmenovala předsedou. Stal se jím ve svých dvaačtyřiceti letech.

Mohlo by vás zajímat:
Novým šéfem báňského úřadu je Štemberka
Těžaři reagují na Mládkovy plány
Pěgřímek se stal generálním ředitelem SD

 



1 komentář

Vstup do diskuze
  1. Martin Hájek

    Horníků ubývá, zato úředníků Báňského úřadu máme pořád haldy. Možná by se pan Štemberka měl zamyslet nad tím, jestli struktura obvodních báňský úřadů, kdy máme např. extra obvodní úřad pro Sokolovsko a extra pro Mostecko, není už trochu přežitkem CK mocnářství.


Přidej vlastní názor