Štemberka: Těžaři sáhnou hlouběji do kapsy

Martin Štemberka se stává novým šéfem ČBÚ. Foto: MPO

Pokud bude schválena novela horního zákona, budou muset těžební firmy sáhnout hlouběji do kapsy. Je však třeba vidět také to, že výše úhrad se již velmi dlouho neměnila a navíc v zákoně zůstává stejná hranice maximální výše úhrad jako doposud. V rozhovoru pro server iUHLI.cz to řekl šéf Českého báňského úřadu (ČBÚ) Martin Štemberka.

Jak Vy osobně hodnotíte novou Státní energetickou koncepci? Dotkne se tento dokument nějak reálně činnosti vašeho úřadu?

Nová energetická koncepce předpokládá do budoucna odklon od využívání uhlí jako energetického zdroje. V horizontu vzdálenější budoucnosti to může znamenat pokles těžby hnědého uhlí a s tím přijde i omezování nebo i ukončení provozů některých lomů. Pak se logicky těžiště správní a kontrolní činnosti státní báňské správy přesune od dobývání k aktivitám zajišťování a likvidace lomů a zahlazování následků hornické činnosti. V nejbližší budoucnosti však nepředpokládám významný vliv na činnost státní báňské správy.

Sněmovnu čeká schvalování novely horního zákona, co podle Vás tato novela přinese dobrého či zlého těžebním firmám, městům, obcím a státu?

Pokud bude novela horního zákona schválena v navrženém znění, pak přinese jasná pravidla pro vyměřování výše úhrad. Odstraní stav, kdy výši úhrady významně ovlivňovaly náklady báňské organizace a ne množství a hodnota vydobytého nerostu. Nové přerozdělení příjmů úhrad z vydobytých nerostů reflektuje skutečnost, že úhrady z vydobytých nerostů jsou nějakým druhem poplatku za využití majetku státu. Nové přerozdělení přinese majiteli nerostného bohatství, tedy státu, větší objem finančních prostředků. Přestože obcím připadne z úhrad za některé vydobyté nerosty nižší procento než doposud, v absolutní částce, z důvodu nárůstu výše úhrad, by se mělo jednat o stejnou výši finančních prostředků jako doposud. Navíc se zvyšuje také výše úhrad za dobývací prostory, které jsou výhradně příjmem obcí, takže i obce by si měly v celkovém kontextu novely zákona polepšit. Co se týká dopadů na těžební firmy, pak je zřejmé, že budou muset sáhnout hlouběji do kapsy, je však nutno vidět také to, že výše úhrad se již velmi dlouho neměnila a navíc v zákoně zůstává stejná hranice maximální výše úhrad jako doposud.

Jak hodnotíte dvojnásobné zvýšení úhrad z vytěženého nerostu, která padá především na hnědouhelné firmy? Bylo toto zvýšení potřebné?

Jedná se o čistě politické rozhodnutí a mně nepřísluší komentovat jeho potřebnost. Český báňský úřad je zodpovědný za správu úhrad, tedy jejich výběr kontrolu a přerozdělení. O tom jak vysoké úhrady budou, rozhoduje politická reprezentace. Pokud se však podíváme na statistická data, pak zjistíme, že co do skutečně dosaženého procenta z tržní ceny nerostu se dostaneme nově vyměřenými úhradami zhruba na úroveň roku 1993. Od roku 1993 se totiž stále snižuje podíl úhrady a průměrné tržní ceny vydobytého nerostu. Z pohledu těchto skutečností lze pochopit motivy k rozhodnutí o zvýšení úhrad.

Čtěte také: Novým šéfem báňského úřadu je Štemberka

Co by znamenalo zvýšení úhrad z vytěženého sektoru na desetinásobek, jak původně požadoval ministr financí Andrej Babiš?

Tato otázka není na pořadu dne. Je normální, že v době vzniku novely zákona se zvažuje celá řada modelů. Kompromisem vznikl ten, který je nyní v legislativním procesu, o tom jediném má smysl vést nyní diskuze.

Jak vnímáte hnědouhelný sektor obecně, nejen v Česku, ale i ve světě? Jakou roli bude mít hnědé i černé uhlí v následujících letech?

Pokud se bude ve světě stále více uplatňovat politika rozvoje obnovitelných zdrojů energií, s důrazem na bezuhlíkaté technologie, může se logicky úloha uhlí, včetně domácího, na zajištění energie postupně snižovat. Na druhou stranu naše zásoby hnědého uhlí představují významný energetický zdroj, který může ještě po nějakou dobu znamenat ekonomickou výhodu v zajišťování našeho hospodářství a občanů energiemi a může být i pro budoucnost významnou pojistkou v zajištění domácí energetické bezpečnosti. U černého uhlí je navíc nutno počítat s tím, že využití našich ložisek bude i nadále a možná v ještě větší míře čelit zvyšující se konkurenci zahraničních dodavatelů, kteří ho mají přebytek, což postavení našich těžařů bude dále komplikovat a klade před ně nelehké úkoly. Z uvedeného je zřejmé, že postavení uhlí je u nás i ve světě komplikované a bude ovlivňováno dalším politickým a ekonomickým vývojem u nás i ve světě, který je obtížné odhadnout.

Mohlo by vás zajímat:
Těžaři reagují na Mládkovy plány
V bitvě o horní zákon vede Babiš 3:0
Pelcl: Zrušení limitů by byl jen první krok