Studentské „stávky“ za klima chtějí nemožné

Odborníci se shodují na tom, že požadavky studentského hnutí Fridays For Future v Německu jsou nereálné. Pochopí to studenti? A pochopí to aktivisté? Foto: facebook.com/fridaysforfuture.cz/

Hnutí Fridays For Future v Německu požaduje, aby země do roku 2035 měla elektřinu pouze z obnovitelných zdrojů. Co na to říkají odborníci?

Ekoaktivisté tvrdí, že lidstvo může vyrábět elektřinu jen z obnovitelných zdrojů (OZE). A že toho je možné dosáhnou brzy. V Německu tak požadují studenti, kteří se v pátek na protest proti emisím a oteplování planety neučí, aby nejsilnější evropská země za 16 let vyráběla elektřinu výhradně z OZE a již za 11 let, aby nepoužívala uhelné elektrárny. Podle zpráv v médiích své požadavky konzultovali s experty.

Kdo jsou zmiňovaní experti jsme nezjistili. Ale víme, jak může vzniknout „energetický expert“ v rámci české pobočky Greenpeace. O tom, že takto prezentovaný člověk ve skutečnosti vůbec být expertem na energetiku nemusí, jsme psali na základě inzerátu zmíněné organizace zde.

Čtěte také:
Dvakrát měř, jednou zakazuj …
Aktivisté kážou vodu, ale pijí víno

V českých – skutečně odborných – kruzích termíny prosazované aktivistickými studenty každopádně nenašly žádného zastánce. Všichni, které jsme oslovili, termín 2030 považují za stěží proveditelný a termín 2035 za naprosto nemožný. Důsledkem ovšem vždy bude zvýšení závislosti země na ruském plynu.

2030 bez uhlí ?

„Podle mě odchod od uhlí do roku 2030 znamená vybudování náhradních plynových bloků, protože vypadne i jádro. Nejsem si jistý, zda to je možné, ale při velmi vysokých nákladech a snaze by to možná hypoteticky šlo. Odhadnout cenu si netroufám, ale byla by obrovská,“ otevírá téma o osm let urychleného odchodu Německa od uhlí Vladimír Wagner, jaderný fyzik, jež byl členem Nezávislé energetické komise vedené Václavem Pačesem a Danou Drábovou.

„Požadavek, aby Německo přestalo využívat uhelné zdroje do roku 2030, je z ekonomického pohledu absurdní. Německo by podle svých plánů mělo skončit s výrobou energie z uhlí v roce 2038. Jedná se o značně ambiciózní plán, protože nyní je na uhlí postavena třetina německého energetického mixu. Přímé a nepřímé náklady tohoto rozhodnutí je obtížné vyčíslit. Je však zřejmé, že se budou pohybovat v jednotkách bilionů korun,“ vysvětluje Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. Podle jeho názoru, by při „intenzivní snaze“ bylo možné odstavit všechny německé uhelné elektrárny v roce 2035, ale bylo by to technicky nesmírně obtížné a potřebné náklady by ještě víc narostly.

„Pokud se Němci rozhodli pro rok 2038, kdy zcela odejdou od uhlí, pak jsou to schopni zhruba naplnit,  i když i pro ně je to velká výzva. Rychlejší termín je nereálný,“ přidává pohled největšího českého výrobce elektřiny Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ.

V souvislosti s Fridays For Future zůstává v médiích stranou i jeden aspekt, který německé (potažmo unijní) snahy relativizuje. Jde o to, že Německo stejně používá elektřinu i z jiných zdrojů, než jsou ty obnovitelné. Což je stav, který se stěží změní.

„Zatím Německo dost využívá výhod z propojení soustav, takže ať chtějí nebo nechtějí, v situacích, kdy dovážejí elektřinu, dovážejí i elektřinu vyrobenou v uhelných i jaderných elektrárnách,“ upozorňuje na tento fakt Oldřich Starý, proděkan Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V obecnější rovině se na celou otázku změny německé energetiky podíval i analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

„Německý odchod z jaderné energetiky k roku 2022 a zahájení postupného útlumu uhelné energetiky ke stejnému datu už při současném harmonogramu klade obrovské nároky. Pokles výrobních kapacit se pravděpodobně projeví v nárůstu cen elektřiny v celém středoevropském regionu, důsledky tedy pocítí nejen německý, ale i český spotřebitel. Předčasné uzavírání i těch nejmodernějších uhelných elektráren je tedy spíše ideologickým požadavkem, který se neopírá o většinový konsensus, a to ani v tak silně ekologicky orientované zemi, jakou je Německo. Finanční kompenzace provozovatelům uhelných elektráren spočítat lze, precedens už tu je s jaderným exitem, důsledky nižší spolehlivosti soustavy a dodávek elektřiny lze ale těžko vyčíslit. Vyžadovaná zodpovědnost za planetární klima by měla zohledňovat i zodpovědnost za život ve vlastní zemi,“ upozorňuje na další dva opomíjené faktory. Německé protežování OZE přitom tlačí ceny elektřiny ve střední Evropě nahoru již v současnosti.

2035 jen OZE ?

Jestliže o reálnosti požadavku na odstavení všech německých uhelných elektráren do roku 2030 jsou někteří čeští odborníci ochotni, za splnění výjimečných nároků, alespoň uvažovat, o cíli mít elektřinu jen z OZE mají naprosto jasno.

„Přechod na 100 procent obnovitelných zdrojů do roku 2035 není z fyzikálního a technického hlediska v Německu možný. Nejen toto vyhlášení, ale celkový přístup stávkového hnutí ukazuje, že nemá s reálnou snahou o snížení emisí nic společného. Pokud by jim o snížení emisí šlo, tak v Německu primárně demonstrují za prodloužení provozu jaderných bloků a za to, aby se neodstavovaly do roku 2022,“ říká jednoznačně Vladimír Wagner. Upozorňuje tím současně i na aktivisty obvykle ignorovanou skutečnost, že jaderné elektrárny nejsou zdrojem skleníkového CO2, který část veřejnosti považuje za hlavního viníka oteplování Země.

„K roku 2035 jsem skeptický, protože by to vyžadovalo hodně investic do přenosových vedení a také vyřešit ukládání elektřiny. Problém je v tom, že by byla většina obnovitelných zdrojů v Německu umístěna na severu, podle mého názoru by to byly větrné elektrárny, zatímco spotřeba je více na jihu a je tedy nutné elektřinu tam dopravit a současně vyřešit nesoulad mezi výrobou a spotřebou,“ vypočítává úskalí Oldřich  Starý z Fakulty elektrotechnické ČVUT.

V kombinaci požadavku na rok 2030 bez uhlí s tím, aby v roce 2035 Němci produkovali veškerou energii jen z obnovitelných zdrojů, se jedná o nesplnitelný cíl. Fakticky by totiž Německo muselo okamžitě začít s přestavbou svých uhelných elektráren na plynové, aby dokázali splnit první požadavek. Mezitím by museli vybudovat energetiku kompletně založenou na obnovitelných zdrojích a následně v letech 2030 až 2035 odpojovat nově přebudované plynové elektrárny. Takový postup by byl mimo jakoukoliv logiku. Je proto namístě se ptát, zda zástupci hnutí Fridays For Future skutečně rozumí tomu, co navrhují,“ popisuje, proč jsou požadavky nesplnitelné Štěpán Křeček z BH Securities. Poukazuje tím i na další, médii často opomíjený fakt, kterým je nízká odbornost demonstrujících studentů. Ta se ovšem promítá i do uskutečnitelnosti požadavků, které se rozhodli prosazovat.

„Představa přechodu zcela na OZE v roce 2035 není, za současných technických znalostí, možná ani v Německu, které má velké možností rozvoje větrných elektráren na moři. Jako systémově elektrárny budou sloužit emisní plynové elektrárny na ruský plyn,“ doplňuje mozaiku názorů mluvčí ČEZ.

Mluvčí tím upozorňuje na skutečnost, že spolehlivost dodávek elektřiny je možné zajistit pouze kombinací zdrojů. Ty obnovitelné totiž není možné řídit a jejich dodávky tak nejsou spolehlivé. Což je pro evropskou společnost 21. století, která je na elektřině závislá, zásadní problém. Problémy s OZE nastávají především v zimě, kdy je velký odběr elektřiny na topení i svícení, ale zároveň málo svítí slunce a méně fouká vítr. Naopak kdykoli svítí slunce a hodně fouká vítr, náhlé množství elektřiny destabilizuje elektrickou síť.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě