Studie hrozí miliardovými škodami

Ekologie škody

Prolomení limitů na lomech Bílina a ČSA se negativně odrazí na lidském zdraví a životním prostředí, škody jsou odhadovány na 25 miliard do roku 2050. To jsou výsledky studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, kterou si objednalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Zástupci tepláren a odborů ale studii považují za nadhodnocenou a manipulativní.

V případě plného prolomení limitů na lomu ČSA by podle této studie do roku 2050 škody dosáhly 25 miliard korun. Ekologové za limity nechtějí těžit vůbec. Podle vyjádření politiků to ale zatím vypadá, že vláda kývne na prolomení limitů na lomu Bílina, kde těží Severočeské doly. Tato varianta prý způsobí škody na životním prostředí, zdraví a blahobytu obyvatel ve výši deset miliard korun. Jde o součet externích nákladů těžby a následného spálení uhlí, které nyní leží za územními limity na lomu Bílina.

Server iUHLI.cz oslovil přímo autory studie. Jeden z autorů Vojtěch Máca uvedl, že po dohodě s MPO nebudou vztahy ohledně těžby uhlí navenek komentovat. Má to na starost ministerstvo.

Podle ředitele Teplárenského sdružení ČR Martina Hájka jsou ve studii prezentovány pouze externí náklady. O platbách firem za tyto externality studie mlčí. „Ve skutečnosti je řada externích nákladů již nyní hrazena a pokud firmy za poškozování životního prostředí platí, nejde už o externí náklady ve smyslu jejich definice. Firmy platí za emise klasických znečišťujících látek, musí kupovat povolenky na emise skleníkových plynů, v cenách elektřiny přispívají na podporu obnovitelných zdrojů a těžební firmy zase platí například za dobývací prostor, což by mělo kompenzovat dopady na blízké obce a tak dále,“ upozornil Hájek. Dodal, že studie tak ve skutečnosti externí náklady minimálně v národním a EU pohledu výrazně nadhodnotila.

[box] Čtěte také: Zpochybňování studie Vupek je hloupost[/box]

„S Centrem pro otázky životního prostředí UK v Praze mám své zkušenosti z jejich prezentace o externích dopadech těžby uhlí, která probíhala v intencích zadání spolku Kořeny a Greenpeace. Tedy mediálně ohromit,“ sdělil serveru iUHLI.cz místopředseda Odborového svazu pracovníků v hornictví, geologie a naftového průmyslu Jaromír Franta. Současná studie je podle něj věrnou kopií studie starší. Jejím cílem je vnutit občanům myšlenku o škodlivosti těžby a spalování uhlí.

Na celkové hodnotě externích nákladů se v základním scénáři podílejí primární emise oxidů dusíku téměř 60 procenty. Pak následují emise sekundárně vzniklým ozónem. Externality z emisí těžby představují pouze 0,4 procenta, dopady z hlukové zátěže působené těžbou jsou velmi nízké z důvodu plnění zákonných limitů a malého počtu dotčených obyvatel. Dopady těžkých kovů jsou rovněž takřka zanedbatelné. Externím nákladům dominují dopady na lidské zdraví.

Ekologové tvrdí, že ekonomické škody způsobené prolomením limitů těžby hnědého uhlí by čtyřnásobně převýšily ekonomické přínosy. „Ministr Mládek by měl hodit ručník do ringu a postavit se za zachování limitů těžby ve stávající podobě, včetně Bíliny. Ochranu si zaslouží nejen domovy lidí v Horním Jiřetíně a Černicích, ale i plíce a uši obyvatel Mariánských Radčic, ohrožené klima a krajina,“ uvedl Josef Patočka z iniciativy Limity jsme my.

Mládek si kvůli limitům nechal vypracovat další dvě studie. Ta od poradenské firmy Vupek Economy doporučuje plné prolomení limitů. Studie poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers ukázala, že plné prolomení limitů je nejekonomičtější variantou. „Pokud bychom měli ty studie uvést na společného jmenovatele, pak s trochou nadsázky lze říci, že by studie environmentálních dopadů musela hodnotit jen dopady na státní zaměstnance bezprostředně související s těžbou, tedy MPO a Báňský úřad,“ uvedl Hájek.

Vláda by o limitech podle informací serveru iUHLI.cz mohla rozhodnout v říjnu po jednání tripartity.

[box]
Mohlo by vás zajímat:
[/box]


Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze