Své domy nedáme, varují Němci Křetínského a ČEZ

Ilustrační foto: Imagio.cz

O hnědouhelné lomy švédského státního koncernu Vattenfall v Německu se asi poperou dva české podniky. Zájem projevil ČEZ i Energetický a průmyslový holding (EPH). Za hranicemi je však čekají negativně naladění politici i lidé, kteří nehodlají kvůli rypadlům opustit své domy, napsala Mladá fronta DNES.

Nový majitel lomů získá přístup zhruba k miliardě tun uhlí, jehož vytěžení je v různém stadiu povolování. Podle některých odhadů vystačí lužické zásoby dokonce ještě na 230 let. I když se jeden z pěti lomů zavře už letos, v plánu je otevření dvou úplně nových lokalit. Součástí nabídky jsou také hnědouhelné elektrárny v těsné blízkosti dolů, což značně snižuje náklady na transport.

„Kdo si koupí Vattenfall, koupí si spolu s ním i odpor místních obyvatel,“ říká sebevědomě Dolnolužický Srb Thomas Burchardt na bočním svahu jednoho z největších německých hnědouhelných lomů Welzow Süd, jehož bagry se neúprosně prokousávají zeminou směrem k vesnici Proschim.

Obec se třemi sty obyvateli je aktuálně nejohroženějším sídlem v lužickém hnědouhelném revíru na pomezí Braniborska a Saska. Tamní situace v mnohém připomíná dění kolem Horního Jiřetína. Rozdíl je však v tom, že za Proschimem stojí rypadlům v cestě ještě Karsfeld, Lindenfeld a řada dalších vesnic, jejichž obyvatelé dávají hlasitě najevo, že se svých domovů jen tak lehce nevzdají.

Burchardtovo varování směřuje do Česka. Jako nejpravděpodobnější kupci německých hnědouhelných aktivit švédského státního molochu Vattenfall se rýsují polostátní ČEZ a holding EPH Daniela Křetínského a skupiny J&T. Obě společnosti už svůj zájem veřejně potvrdily, o dalších potencionálních kupcích se zatím jen spekuluje. Transakce se pro oba lídry české energetiky může jevit jako lukrativní byznys. Ani jeden z uchazečů není v Německu nováčkem. EPH vlastní prostřednictvím své společnosti Mibrag doly a elektrárny ve středoněmeckém revíru, které koupil před třemi lety právě od ČEZ.

Hnědé uhlí se kvůli přeregulovanému trhu vyplatí spalovat i při současných nízkých cenách elektřiny a poptávka po hnědouhelném proudu roste. Německo kvůli tomu dokonce navzdory veškerým snahám o ozelenění energetiky v posledních letech zaznamenalo nárůst emisí CO2. A další růst poptávky po proudu ze stabilních zdrojů lze očekávat po roce 2022, kdy se definitivně odstaví poslední ze sedmnácti ještě fungujících atomových reaktorů.

„Až Německo vypne své jaderné elektrárny, vznikne v zásobování elektřinou díra, kterou zcela jistě zaplní hnědé uhlí. Elektrárny pak budou značně vydělávat,“ míní někdejší soudce Wolfgang Rupieper, který si našel v penzi neobvyklý koníček. Jako předseda organizace Pro Lausitzer Braunkohle lobbuje za zachování těžby v Lužici a je na něm poznat, že v budoucnost hnědého uhlí opravdu věří.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze