Teplárny mají s uhlím různé plány

United Energy, Most. Foto: EP Energy

Dostatek uhlí pro české teplárny je jedním z hlavní argumentů pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí na severu Čech. Server iUHLI.cz zjišťoval, zda a na jak dlouho teplárny s hnědým uhlím v palivovém mixu počítají.

Z hnědého uhlí se v České republice vyrábí necelá polovina veškerého tepla pro rozvod. Teplo z hnědého uhlí využívá přibližně 650 tisíc domácností, což je více než dvě pětiny všech domácností připojených na dálkové vytápění. „Provozovatelé tepláren mají zájem využít uhlí za limity v takovém množství a ceně, aby to umožnilo obnovu a modernizaci teplárenských zdrojů na dobu jejich životnosti při zachování konkurenceschopné ceny tepla,“ uvedl již v únoru předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.

Teplárny potřebují plánovat dlouhodobě, což odkládání rozhodnutí o limitech komplikuje. Například Teplárna Otrokovice má smlouvu na hnědé uhlí do roku 2020. „Velmi intenzivně vnímáme otázku prolomení těžebních limitů a řešíme zajištění paliva. Bez dlouhodobě zajištěných a smluvně potvrzených dodávek paliva nemůžeme seriózně provést povinnou ekologizaci provozu,“ uvedla mluvčí teplárny Jana Burešová.

Velmi intenzivně vnímáme otázku prolomení těžebních limitů a řešíme zajištění paliva

Ostrovská teplárenská má smlouvu na dva roky a v budoucnu chce kombinovat hnědé uhlí a biomasu. Plzeňská teplárenská má uhlí nasmlouvané do konce roku 2021.

Čtěte také: Teplárny potřebují uhlí za limity

Veolia Energie ČR má dodávky hnědého uhlí nasmlouvány do roku 2020, respektive s možností opce do roku 2025. „Hnědé uhlí však není naše ´hlavní palivo´. Mnohem více využíváme černé uhlí, zemní plyn a dále pak druhotné (degaz, koksárenský plyn) a obnovitelné zdroje (biomasa),“ uvedl předseda dozorčí rady Veolia Energie ČR Zdeněk Duba. Dodal, že s ohledem na unikátnost technologických zařízení ovlivněných typem použitého paliva není možné přejít na jiný centrální zdroj s využitím jiného paliva tak, aby to bylo ekonomické. Do jisté míry šlo částečně uhlí nahradit spoluspalováním biomasy, ale neuvážené ukončení podpory této výroby ji znemožnilo. „Díky předpokládaným legislativním opatřením původem z Evropské komise stejně menší energetické zdroje po roce 2030 budou muset omezit nebo zrušit provoz a dojde k decentralizaci a zvýšení energetické závislosti na dovozu plynu a ropy,“ upozornil Duba.

Další společnosti s uhlím počítají v horizontu několika desetiletí. Třeba Teplárna Tábor má dodávky hnědého uhlí nasmlouvané až do roku 2047 a o přechodu na jiná paliva neuvažuje. Lovochemie má smlouvu do konce roku 2030 a vzhledem k dlouhodobosti smlouvy po dobu její platnosti nepředpokládá odchod od hnědého uhlí.

Teplárny z impéria EPH Daniela Křetínského mají dodávky paliva zajištěny z více zdrojů. „Historicky jsme zvažovali různá řešení, například přechod na biomasu. Stanovení konkrétního paliva (nebo palivového mixu) záleží na budoucím vývoji cen jednotlivých komodit a vývoji legislativního prostředí,“ uvedla mluvčí United Energy Miloslava Kučerová. Podobně jsou na tom například společnosti Elektrárny Opatovice nebo Plzeňská energetika, které mají smluvně zajištěny dodávky paliva z více zdrojů a detaily včetně délky kontraktů nezveřejňují.

Teplárna ŽDAS po roce 2022, kdy jí končí takzvaná teplárenská výjimka, už s uhlím nepočítá. Uhlí nahradí zemním plynem, druhotnými a obnovitelnými zdroji, energetickými úsporami.

Na výrobu tepla se v roce 2013 spotřebovalo 6,4 milionu tun hnědého uhlí, což byla necelá šestina z více než 36 milionů tun celkové spotřeby hnědého uhlí v energetice ČR. O využití uhlí v současné době fakticky rozhodují těžební společnosti, které ho vytěží.

Mohlo by vás zajímat:
Sochor: Uhlí je jistota, plyn drahé riziko

Teplárny infografika_20151001_II