Termín uhelného konce se může změnit

Předseda Svazu německého hnědouhelného průmyslu DEBRIV ThorstenDiercks. Foto: braunkohle.de

Co bude pro evropskou i českou energetiku znamenat německý odchod od uhlí? Odpovědi na tyto otázky najdete v sérii exkluzivních rozhovorů iUHLI.cz. Náš seriál zahajujeme rozhovorem s předsedou Svazu německého hnědouhelného průmyslu DEBRIV Thorstenem Diercksem.

Je podle informací DEBRIV německá energetika schopná bezpečně zvládnout odchod od jádra i od uhlí do roku 2038, jak navrhuje „uhelná komise“?

Svaz německých výrobců elektřiny BDEW vypočítal, že v roce 2023 bude špičkové roční zatížení ve výši 81,8 GW pravděpodobně možné zajistit jen na 75 GW. Je v tom započítáno ukončení výroby elektřiny v jaderných elektrárnách a již avizované odstavení elektráren. Německé zásobování elektřinou tak bude na hraně. V této situaci mají být dle návrhu Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost (tzv. uhelná komise) odstavovány další uhelné kapacity. To může samozřejmě vést k tomu, že Německo nebude po několik hodin ročně soběstačné při výrobě elektřiny, především když solární zařízení a větrné elektrárny nebudou schopné vyrábět žádnou nebo je malé množství elektřiny, tj. za tmy při mírném větru či bezvětří.

Čtěte také:
Německo určuje energetickou politiku EU
Německo skončí s uhlím do roku 2038

Výhled do roku 2038 je velmi obtížný. To uznala i uhelná komise a doporučila proto spolkové vládě provádět přezkumy v letech 2023, 2026 a 2029. Tyto přezkumy je nyní nutno uzákonit a musí umožnit objektivní posouzení situace. Musí to také umožnit závěr, že nové nastavení energetiky vyžaduje více času a že elektrárny budou odpojeny od sítě později, než to doporučila uhelná komise.  Z hlediska hnědouhelného průmyslu je další revize v roce 2032 neslučitelná s dlouhodobými investičními cykly a plánováním v těžebních provozech, a proto by tato revize měla být vyškrtnuta.

Kolik bude odchod od uhlí stát?

Poradenská společnost Aurora spočítala v lednu 2019 pro německé hospodářské svazy, že politicky urychlený odchod od výroby elektřiny z uhlí si vyžádá do roku 2030 významné dodatečné náklady ve výši minimálně 14 až 54 miliard eur. Očekávané vícenáklady vyplývají z růstu cen elektřiny, které by zasáhly jak podniky, tak domácnosti. Enormní rozsah dopadů na cenu elektřiny vyplývá především z nejistého vývoje cen zdrojů energie. Přitom již dnes patří německé ceny elektřiny k nejvyšším v Evropské unii. Je třeba si také uvědomit, že dlouhodobé plány hnědouhelných společností a rámcové provozní plány byly schváleny a ekologická povolení pro využití definovaných uhelných zásob byla udělena. Zájmy všech byly přitom vzaty v úvahu. Plány ukazují, že bez dalších zásahů státu bude snížení emisí CO2 hnědého uhlí do poloviny století téměř 100%.

Vede se v Německu debata o ekologizaci energetiky na základě faktických odborných argumentů, nebo převažují ideologická východiska diskuze?

Německý uhelný průmysl je zodpovědný za méně než 0,5 % celosvětových emisí CO2. Je tedy sporné, zda urychlení změny vužívání uhlí v Německu může ovlivnit ostatní velké emitenty na světě a zda tato oběť významně poslouží globální ochraně klimatu. I bez závěrů uhelné komise by byla výroba elektřiny z hnědého uhlí v Německu dle plánů hnědouhelných společností ukončena nejpozději do roku 2050.

Nicméně, mnozí v  Německu používají jako argument proti uhlí ochranu klimatu a často nevěnují pozornost bezpečnosti zásobování a přiměřeným cenám elektřiny. Při jednání uhelné komise to bylo zpočátku podobné, témata týkající se ochrany klimatu měla příliš silnou váhu.  Nakonec však byly přijaty mnohé věcně dobře odůvodněné a ekonomicky rozumné a pro regiony užitečné kompromisní návrhy z průmyslu, odborů a spolkových zemí. To vedlo například nakonec k uvedeným  přezkumům od roku 2023.

Je uhlí do budoucna již „mrtvá surovina“, nebo si najde své uplatnění i po skončení jeho energetického využívání? Údajně má uhlí obrovský potenciál, například v chemickém průmyslu?

Otázka neenergetického užití nebyla pro uhelnou komisi prioritou. Z politického hlediska tak není těžba uhlí a jeho využití, mimo jiné, v chemickém průmyslu vyloučena. V rozsáhlých seznamech projektů je v doporučeních komise uvedeno několik možných projektů materiálového využití hnědého uhlí.

Ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier po oznámení uhelné komise řekl: „Chceme zajistit trvalou energetickou bezpečnost.“ A také řekl: „Nechceme dovážet levnou jadernou elektřinu ze sousedních států.“  Je to reálné, když zdrojem energie pro celé Německo bude jen vítr, slunce a plyn?

Považuji to přinejmenším za velmi sporné. Při přezkumech v letech 2023, 2026, 2029 a nakonec i v roce 2032 se může například ukázat, že sítě ještě nejsou dostatečně vystavené. Může se také stát, že z technologických nebo ekonomických důvodů budou chybět nezbytné kapacity pro ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů. Potom mohou politici dojít k závěru, že Německo bude přece jen potřebovat k odchodu od uhlí více času.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj