Těžaři na Sokolovsku stěhovali škeble

Přesun škeblí na lomu Jiří. Foto: SUAS

Přesun škeblí na lomu Jiří. Foto: SUAS

I přesun živočichu patří mezi opatření společnosti Sokolovská uhelná před postupem těžby, který ročně činí zhruba 75 až 90 metrů. Z předpolí lomu Jiří, konkrétně z lokality Rovný mezi Sokolovem a Lomnicí biologové přenesli desítky škeblí, které tak následovaly ryby a další živočichy. Sokolovská uhelná o tom informovala na svých webových stránkách.

„Tato důlní propadlina byla zaplavená vodou a i když je do oblasti omezený vstup, v posledních letech byl Rovný využíván jako rybářský revír,“ uvedl vedoucí technolog sekce Báňský rozvoj Sokolovské uhelné Miroslav Bohuslav. Stejně jako ostatní území ve směru postupu těžby se pak dostala v posledních letech do popředí zájmu biologů, kteří mapovali zdejší život. Sokolovská uhelná totiž už řadu let zajišťuje přesun živočichů z oblasti předpolí lomu do nových lokalit.

Transfery živočichů je podle Bohuslava nutné řešit s předstihem. Například u obojživelníků je důležité zajistit už to, aby se nerozmnožovali v místech, kde se má v budoucnosti těžit.Dospělí jedinci se totiž instinktivně vrací rozmnožovat do míst, kde se narodili. „A naší snahou je, aby se tak stalo v náhradních biotopech a  živočichové následně nemigrovali do prostoru lomu,“ dodal.

Na přesunech živočichů Sokolovská uhelná dlouhodobě spolupracuje s biology z obecně prospěšné společnosti ENKI, kteří také evidují počty stěhovaných živočichů i jak se jim daří v nových lokalitách. Z čísel vyplývá, že počet přenášených živočichů v posledních letech klesá.

„Na výsypkách se vyskytuje velké množství vzácných a ohrožených organismů. To platí pro plochy se standardní rekultivací i pro plochy ponechané k samovolnému vývoji. Výskyt je ovšem dynamický podle dosaženého sukcesního stádia jednotlivých ploch na výsypkách. Druhy hojné v počátečním stádiu sukcese postupně mizí a další druhy přicházejí,“ dodal biolog Ivo Přikryl. Zároveň upozornil na fakt, že oproti minulým desetiletím se pohled odborníků na nově vytvářené biotopy začal výrazně měnit.

Podle Přikryla se ukázalo, že výsypky a lomy jsou cenné především díky absenci nebo alespoň malé míře zemědělské činnosti a pestřejší morfologii. Určitou roli hraje i malá přítomnost lidí. To vše pak v souhrnu umožňuje výskyt velkého množství organismů, které z kulturní krajiny vymizely. Důlní území tak rozhodně výrazně zvyšuje biodiverzitu Sokolovska.

Další záchranná akce v předpolí lomu Jiří, odvodnění pinek dotčených postupem lomu, se uskuteční od září do konce října. V roce 2018 by pak mělo, podle postupu těžby, dojít i na odvodnění další z velkých důlních propadlin s názvem Hladový, která bude vyňata z rybářského revíru k 1. Lednu 2018. Náklady na vytváření náhradních biotopů a přenos zvířat v plném rozsahu hradí Sokolovská uhelná z prostředků na sanace a rekultivace.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze