Těžaři plní státní kasu miliardami

Money coins

Těžební firmy přispívají každý rok do státního rozpočtu miliardami korun. Kromě povinných odvodů podporují regiony a obce dotčené těžbou dalšími stamiliony. Jejich štědrost by však mohla skončit. Důvodem je neprolomení limitů na lomu ČSA a připravované stoprocentní navýšení poplatku z vytěženého uhlí.

Největším plátcem byla v loňském roce Severní energetická. Její daňové odvody za loňský rok dosáhly téměř 1,6 miliardy korun. Na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení firma zaplatila více než 593 milionů korun. Umístila se v žebříčku „TOP 20 plátců roku 2014“, ve kterém jí patří 18. místo. „Je nám ctí, že dobré ekonomické výsledky a práce stovek zaměstnanců Severní energetické dosáhla tak významného ocenění,“ uvedl spolumajitel Severní energetické Jan Dienstl, který převzal ocenění od ministra financí Andreje Babiše (ANO). Severní energetická je zároveň vůbec největším plátcem daní v Ústeckém kraji.

Vládní rozhodnutí neprolomit limity na lomu ČSA ovšem nejspíš povede k postupnému útlumu těžby a tím i výpadku příjmů do státního rozpočtu. Server iUHLI.cz se ministerstva financí zeptal, jak by výpadek daní Severní energetické v budoucnu ve státním rozpočtu nahradil. Ministerstvo na dotaz neodpovědělo.

Severní energetická je vůbec největším plátcem daní v Ústeckém kraji

Miliarda od Tykače

Mezi další významné plátce patří i skupina Czech Coal finančníka Pavla Tykače, která loni státu odvedla na daních a poplatcích přes 900 milionů korun. Na základě rozpočtového určení daní téměř půl miliardy z této částky putovalo přímo do státního rozpočtu, obce dostaly přes 160 milionů a kraje 57 milionů. Od roku 2008 státní pokladna získala díky mosteckým těžařům téměř 16 miliard korun.

Severočeské doly včetně dceřinných společností loni na dani z příjmu zaplatily 445 milionů korun. Na sociálním pojištění a na zdravotním těžební firma odvedla celkem 842 milionů korun. U Sokolovské uhelné, v níž mají většinový podíl akcionáři František Štěpánek a Jan Rokos, loni daň z příjmů zahrnující splatnou i odloženou daň tvořila 150 milionů korun.

Černouhelná společnost OKD v roce 2013 na daních z příjmu odvedla téměř 57 milionů korun, o rok dříve to ale bylo zhruba 1,17 miliardy korun. Na sociálním pojištění odvedla 1,26 miliardy korun a na zdravotním 468 milionů korun.

Těžaři dotují obce

Uhelné firmy na severu Čech odvádějí ročně dobrovolně stovky milionů korun také ve prospěch okolních obcí, podporují sportovní kluby, školy nebo přispívají na kulturu. Podle analýzy, kterou si nechal zpracovat Svaz zaměstnavatelů v důlním a naftovém průmyslu, těžební společnosti v roce 2013 investovaly do podpory regionu téměř 300 milionů korun.

Například starostka Lomu Kateřina Schwarzová považuje těžební společnost za stabilního partnera, na kterého se může kdykoliv spolehnout. „Pro menší města, jako je Lom, je partnerství se silnou společností působící v regionu velmi důležité,“ dodala. Obec Meziboří by v případě útlumu těžby na lomu ČSA přišla ročně o zhruba 600 tisíc korun a podle starosty Petra Červenky by tyto peníze jen velmi těžko nahradila. Projevilo by se to na podpoře sportu, kultury a neziskových organizací.

Podobné obavy panují i v obci Louka u Litvínova, která dostává od těžařů ročně 250 tisíc korun. „Tyto zdroje z obecního rozpočtu nahradit nedokážeme. Z tohoto daru přispíváme na chod Sportovního klubu SKNH Louka, spolek, dále TJ Baník Louka a Klubu seniorů Louka. V případě, že by tento dar již obec nedostávala, provoz všech místních klubů a spolku by byl omezen,“ uvedl starosta obce Roman Dub.

Čtěte také:
Neodřízněme si cestu k uhlí, varuje těžař
Energetické firmy plní státní kasu

Peníze nesmrdí

Paradoxem je postoj starosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta, který je na jedné straně jedním z nejhlasitějších odpůrců prolomení limitů, na druhé straně potvrzuje, že město dostává od těžařů velice slušnou částku. Rozpočet Jiřetína počítá na letošní rok s příjmy zhruba 54 milionů korun, od těžařů do místní pokladny přiteče 25 milionů, tedy téměř polovina. Jak by si Horní Jiřetín bez těchto peněz v budoucnu poradil evidentně není na pořadu dne a Buřt se zřejmě řídí latinským příslovím: Pecunia non olet, peníze nesmrdí.

Ochotu těžařů přispívat však pravděpodobně sníží připravovaná změna legislativy. Po novelizaci horního zákona budou totiž hnědouhelné těžební firmy zřejmě platit o 100 procent více za vytěžený nerost. Změna v poplatcích za těžbu nerostů má přinést do státní pokladny o 427 milionů korun více než v roce 2013. Na příjmy rozpočtů obcí má mít podle vlády neutrální dopad, protože poplatek má být vyšší. Novela bude zřejmě platit od ledna 2017.

Mohlo by vás zajímat:
Novela horního zákona odvede peníze z regionu
Vládní poslanec: Hornictví potřebuje mít jistotu

Buřt: Od těžařů dostáváme slušnou částku



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze