Těžba uranu v Česku je minulostí

Ložisko uranových rud Rožná bylo objeveno v roce 1956, od té doby bylo z dolu vyvezeno téměř 17 milionů tun rudy. Foto: wikipedia.org Ben Skála, Benfoto

V Rožné na Žďársku po 60 letech definitivně skončilo dobývání uranové rudy. Důl, který byl v provozu jako poslední ve střední Evropě, je vytěžen. Horníci se včera s těžbou uranu rozloučili symbolickým ceremoniálem, při němž vyvezli z podzemí poslední vůz s horninou.

Činnost těžebního závodu Geam ale nekončí, zabývat se bude zahlazováním hornické činnosti. Podzemí odborníkům navíc v dalších letech pomůže prozkoumat horniny pro plánované hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR, v provozu zůstane i chemická úpravna rud.

Čtěte také:
Obce jaderná úložiště nechtějí
Evropská komise chce podporovat jádro

Dnešním dnem se uzavřela kapitola dobývání uranu v této republice. Na jak dlouho se uzavřela, je otázka,“ řekl novinářům Tomáš Rychtařík, ředitel státního podniku Diamo, pod nějž Geam spadá.

Ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) uvedl, že ložisko Rožná bylo vydobyto racionálně, získaný uran posloužil české jaderné energetice. Otevření uranového dolu u Brzkova na Jihlavsku se podle něj nechystá. „Stát by měl být dobrým hospodářem a neměl by si uzavírat cestu k potenciálním zdrojům nerostných surovin, nicméně v tuto chvíli určitě těžba na ložisku Brzkov není na pořadu dne,“ řekl.

Důl Rožná bude napříště sloužit jako podpora rozsáhlého pracoviště Bukov, které horníci Geamu vyrazili v podzemí v posledních letech. Vědci tam budou pracovat nejméně do roku 2025. Toto pracoviště Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) ještě není dokončeno. „V rámci výzkumných prací a jejich rozvoje zde bude ještě vyraženo mnoho podzemních děl,“ doplnil Rychtařík. Dokud bude výzkumné pracoviště v provozu, nebude důl zatopen.

Ředitel Diama připomněl, že Kraví hora v okolí Rožné je jednou ze sedmi lokalit v Česku vytipovaných správou úložišť pro stavbu samotného úložiště. Podzemí proto bude využito i pro zkoumání kvality zdejších hornin. „Aby se zjistilo, jestli nejsou do budoucna vhodné k ukládání radioaktivních odpadů,“ vysvětlil Rychtařík.

Chemická úpravna rud v Rožné bude zpracovávat například rudu z hald po těžbě uranu na Příbramsku. Dováženy tam už byly i materiály obsahující uran z jiných zemí, i ze Švýcarska. Testovat by tam podle Rychtaříka rovněž bylo možné úpravu jiných strategických surovin. Provoz úpravny by proto měl být modernizován.

Před rokem bylo v Geamu kolem 850 zaměstnanců, dnes jich má 545. Na konci letošního roku by mělo v závodě pracovat kolem 480 lidí. „A to už by měl být cílový stav,“ řekl Rychtařík. Asi 15 let bude pracovníky Geamu zaměstnávat zahlazování hornické činnosti, včetně likvidace řady objektů a rekultivace pozemků.

Ložisko uranových rud Rožná bylo objeveno v roce 1956, těžba tam byla oficiálně zahájena o rok později hloubením těžní jámy R1. Od té doby bylo z dolu vyvezeno téměř 17 milionů tun rudy, která obsahovala zhruba 20 tisíc tun uranového kovu. Důlní patra zasahují až 1,2 kilometru pod povrch. Uzavření hrozilo dolu v minulosti vícekrát, usnesením vlády byla těžba několikrát prodloužena. S konečnou platností o tom rozhodla vláda loni v lednu.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze