Těžební unie: Vázané účty mohou zničit malé těžaře

Ředitelka Těžební unie Milena Šandová. Foto: Milena Šandová

Ministerstvo financí chce, aby měli těžaři povinné prostředky na rekultivace pouze na vázaných účtech již od roku 2025. Původní lhůta byla o 10 let delší.  Změna může přivést ke krachu menší firmy, které například těží písek a štěrk. Situaci popsala pro iUHLI.cz ředitelka Těžební unie, Milena Šandová.

Kterých těžařů se povinnost rekultivovat lokalitu a tím i mít potřebné finanční prostředky na vázaných účtech týká?

Povinnost rekultivovat mají i organizace těžící neenergetické suroviny v rámci dobývacích prostorů. Vzhledem k tomu, že tyto těžby a jejich zahlazování probíhá na mnohem menších plochách než v případech těžby uhlí a i zpravidla v kratších časových intervalech, jsou spíše lokální než celonárodní problematikou.

Předchozí rozhovory:
Energetická chudoba hrozí pětině Čechů
Pavlas: Od uhlí se nedá odejít překotně

Jak veliké jsou prostředky, které musí firmy mít připravené na rekultivace? Mají možnost s těmito prostředky v průběhu doby nakládat?

Celková výše tvorby se odvíjí od rozsahu dotčeného území a typu schválené rekultivace a souvisejících – předpokládaných celkových nákladů. Podrobnosti řeší „Plán sanací a rekultivací”. Například pro lomy zabývající se těžbou přírodního stavebního kamene nebo písků a štěrkopísků je průběžná a pravidelná tvorba finanční rezervy na sanace a rekultivace schválena měrným zatížením tuny nebo metru krychlového adekvátní finanční částkou. Ta se stanovuje z objemu vytěžitelných zásob a z předpokládané doby potřebné k vytvoření celkové částky pro komplexní sanaci a rekultivaci. Finanční rezervy na fondu sanací a rekultivací jsou účelově vázány. Uvolnění potřebných finančních částek z této finanční rezervy schvaluje Obvodní báňský úřad (OBÚ) na základě žádosti organizace. Povolení čerpání finanční rezervy vydává OBÚ formou rozhodnutí, ve kterém zpravidla stanoví rozsah prací a způsob vykazování čerpání finančních prostředků.

Co by to pro těžební firmy znamenalo, kdyby ministerstvo financí prosadilo, že musí být peníze na rekultivace uloženy na vázaných účtech již od roku 2025?

Od roku 1991 do roku 2004, respektive 2006, bylo možné tvořit zákonnou rekultivační rezervu formou takzvaného analytického účtu. Od roku 2006 je možná pouze forma ukládání finančních prostředků na zvláštní vázaný účet, ke kterému organizace nemá jednostranné dispoziční právo. Problémem je dosud nevyužitý objem prostředků na již zmíněném analytickém účtu. Ten je u každé organizace jiný a může se pohybovat v částkách od desítek tisíc až do stovek miliónů korun. Nahradit ho „ze dne na den“ jednorázově prostředky na vázaném účtu tak bude pro většinu organizací víc, než nesnadné a zejména u malých organizací může vést k finančnímu kolapsu, popřípadě k insolvenci. Druhotným problémem, spojeným s tímto systémem vázání prostředků určených na budoucí sanace a rekultivace na vázaném účtu, je problém jejich úročení, který je vždy nižší než inflace a tím i jejich částečné znehodnocení. Jedinou zákonnou možností je uložení prostředků se souhlasem OBÚ do státních dluhopisů, které je však velmi komplikované a v mnoha případech neoperativní vzhledem k potřebě tyto prostředky na prováděné sanace a rekultivace čerpat.  Závažným problémem je i ze zákona o bankách daná výše záruky za uložené prostředky v případě úpadku banky. Garantovaná výše vkladu je 100 000 eur.

Pod pojmem „těžební firmy“ si lidé obvykle představují uhelné společnosti. Jenže ve skutečnosti pod tento pojem patří také malé firmy těžící štěrky, písky a podobně. Jak by si zvládly poradit s takovým nařízením?

U malých společností, které využívají jedno ložisko, nebo mají malý počet i roztěžených a občasně využívaných nebo dočasně nevyužívaných ložisek (třeba s ohledem na aktuální potřeby trhu) a velkou část prostředků na sanace a rekultivace byla tvořena právě na zmíněných analytických  účtech, by to znamenalo výrazné nesnáze, které by mohly v krajním případě vést k úpadku firmy z titulu insolvence. Domníváme se, že stejný problém se bude, byť v jiném měřítku s ohledem na jejich cash flow, týkat i větších firem, které mají vytvořeny předmětné prostředky především formou již zmíněných analytických účtů.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků