Těžit, nebo netěžit? To je, oč tu běží

„Limity“ v posledních dnech a týdnech zaplňují mediální prostor. O tom, jak stát naloží s hnědým uhlím v Ústeckém kraji, má být jasno letos. Možná už v březnu. Na internetu tak přibývá komentářů na toto téma. Server iUHLI.cz přináší názory odpůrců a příznivců těžby.

Limity jako takové problémem, který by bylo třeba z podstaty vyřešit, nejsou. Mohly by klidně platit dál, pokud by vláda chtěla a přizpůsobila tomu surovinovou a energetickou politiku. Ale je dobře, že vyložila karty na stůl a rozhodla se říct A, nebo B. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), zdá se, přistupuje k věci zodpovědně. Objíždí města a obce, rozdává rozhovory, vysvětluje. Vyložil karty na stůl. To je správné, uvedl šéfkomentátor serveru Aktuálně.cz Jan Lipold.

Být to v některými byznysmeny vzývané „dynamické“ a „regulacemi nesvázané“ Číně, nikdo by se nejspíš s lidmi nebavil, Horní Jiřetín by se zboural a uhlí vytěžilo. Ve vyšším zájmu roztočených kol ekonomiky a domnělé prosperity. „Takový přístup známe, bohužel, z dob socialismu i od nás. I jeho drsné ´neekonomické´ následky – zničenou zemi, vykořeněnost, rozvrácená měřítka hodnot,“ podotýká Lipold.

Podle něj je tu ještě jeden faktor – zatímco Bílina patří polostátní firmě ČEZ, důl ČSA Severní energetické, ve které má největší podíl miliardář Pavel Tykač. „Muž, na kterého eufemismus ´kontroverzní finančník´ opravdu sedí. Kdyby měla vláda prolomit limity u Jiřetína, musela by zároveň obhájit, proč jde vstříc nejen horníkům, ale také Tykačovi. Do toho se některým politikům možná úplně nechce,“ soudí Lipold.

Martin Rauš ve svém blogu upozorňuje na to, že určitě existují cesty, jak si energeticky poradit i bez dalších milionů tun hnědého uhlí, které leží pod územím chráněném limity. Otázka však je, kudy ty cesty vedou a co Čechy čeká na jejich konci. „Vzhledem k mnoha dalším Mládkovým výrokům si dovolím spekulovat, že jde v první řadě o cestu jadernou, která povede k novým reaktorům v Temelíně i Dukovanech,“ míní Rauš. Kdo je bude stavět, kolik jejich výstavba bude stát, kdy budou hotové a jak se cena výstavby projeví v cenách energií pro koncové spotřebitele, to si dnes netroufne zodpovědně odpovědět nejspíš nikdo, pokud jeho cílem není manipulace a nějaký zájem.

„Vedle jádra zde máme tzv. obnovitelné zdroje. Ty však v tuzemském prostředí mají své přirozené limity, které prolomit zkrátka nelze, a navíc jsou naše dosavadní zkušenosti zejména se solárním byznysem kontroverzní neporovnatelně víc, než zmíněný finančník Tykač,“ míní Rauš.

Podle bloggera Jana Svobody se příběh o prolomení limitů často zužuje na mikropříběhy obyvatel Horního Jiřetína. Již mnohokrát jsme mohli v médiích sledovat výpovědi lidí o tom, že se nechtějí stěhovat a opouštět svůj domov. Téma je klíčové i pro komunální politiky. Z pohledu těchto přímo zainteresovaných lidí je to zcela logické a přirozené. Je tomu tak ale i v případě aktivistů?

„Abych nebyl napaden z až přílišné povrchnosti, ano vím, že mnohým jde o ekologii, udržitelný rozvoj atd. Ale pokud si oni pomáhají Horním Jiřetínem, dovolím si to i já. Na pomyslném bojišti proti sobě symbolicky stojí obyvatelé Jiřetína, kteří bojují proti přestěhování (z dostupných informací zdaleka ne všichni) a zaměstnanci těžební společnosti, kteří bojují za svou práci do budoucna. Co obě strany čeká v případě vítězství je vcelku jasné. Jaký osud ale číhá na poražené,“ ptá se blogger.

V případě rozhodnutí o prolomení limitů, které by obsahovalo i zbourání Horního Jiřetína, mohou jeho obyvatelé podle Svobody čekat kompenzace od státu a možná i od těžařů. Oproti tomu horníky v případě útlumu těžby čeká dříve či později propuštění ze zaměstnání. I oni nepochybně dostanou odstupné, možná se stanou součástí nějakého vládního programu, který jim pomůže s rekvalifikací či hledáním nového zaměstnání, ale není žádným tajemstvím, že v severních Čechách je situace spíše truchlivá. Mohli by se samozřejmě za prací přestěhovat třeba do Prahy, ale nové bydlení jim zde rozhodně nikdo nepořídí a zmíněné odstupné jim pokryje nájem sotva na pár měsíců, konstatuje Svoboda.

Lipold připomíná, že sám ministr Mládek přece řekl: „Pokud je to o tom, jestli jsme schopni zvládnout bez prolomení limitů na dole ČSA zásobování elektřinou a teplem – tak jsme. Takže, o čem je tu vlastně řeč,“ uzavírá svůj komentář šéfkomentátor serveru Aktuálně.cz. „Možná si řeknete, nemaluj čerta na zeď. Jenže politická rozhodnutí by se neměla činit na základě hesla: ono to nějak dopadne. Mohlo by to taky dopadnout blbě,“ varuje blogger Rauš.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze