Tlak na rozdělení ČEZ roste

Preferovaná varianta navrhuje, aby v rukou státu zůstala ze 100 procent jaderná aktiva, tradiční výroba elektřiny a těžba uhlí. Foto: ČEZ

Vedení polostátní firmy ČEZ navrhlo, že by se firma mohla po vzoru německých energetik rozdělit. A nyní také představilo variantu, která je podle managementu nejlepší.

„Nejlépe hodnocenou alternativou je transformační možnost, která odděluje jaderné a konvenční zdroje od distribuce a nové energetiky,“ citovaly ze studie, kterou pro ČEZ vytvořil tým složený z jeho stratégů, externích právníků, poradenské firmy a investičních bankéřů, Hospodářské noviny.

Snahy o rozdělení ČEZ jsou motivovány hledáním možností, jak financovat výstavbu nových jaderných bloků. Kdyby totiž stát jednu z částí firmy vlastnil ze 100 procent, mohl by jí stavbu přikázat a nemusel by se ohlížet na minoritní akcionáře. Ti mají nyní ve firmě něco přes 30 procent.

Čtěte také:
Beneš: Rozdělení ČEZ je dobrá varianta
Proč prodal Beneš akcie ČEZ?

Studie vznikala celý podzim a hotová byla na začátku roku. Od té doby s ní podle informací HN šéf firmy Daniel Beneš postupně seznamuje politiky. Studie obsahuje celkem šest různých scénářů rozdělení firmy. Základní počítal s tím, že by se z firmy pouze vyčlenila jaderná aktiva, která by ze 100 procent získal stát. Extrémní scénář pak zvažoval rozdělení firmy až na pět společností. Preferovaná varianta navrhuje, aby v rukou státu zůstala ze 100 procent jaderná aktiva, tradiční výroba elektřiny (tedy uhelné, plynové a velké vodní zdroje), těžba uhlí (tedy Severočeské doly) a velmi výnosný trading. Do nové firmy by přešly distribuce, obnovitelné zdroje, prodej energií menším odběratelům a nedávno založené, ale velmi ambiciózní ČEZ ESCO, které se zaměřuje na energetické služby pro firmy a takzvanou novou energetiku. Tedy vše od osvětlení, zateplení až po dodávky energií. Kromě ESCO by se jednalo o státem regulovaná odvětví.

V této nové firmě by starý státní ČEZ vlastnil zpočátku 51 procent a zbytek by připadl soukromým investorům. Svůj podíl by ale stát mohl postupně snižovat až na 25 procent. To by mu stále zanechalo vliv ve formě blokační menšiny.

Tato varianta má podle studie několik pozitivních dopadů. Stát by na jedné straně získal postupným prodejem svého podílu v nové firmě značné prostředky. A tím, že se vyřeší nejistoty ohledně výstavby jaderných elektráren a rizika spojená s uhelnou energetikou, by se měla podle propočtů zvýšit hodnota firmy až o 65 miliard korun.

„Jestli by se jednalo o 65 miliard, to vám dnes nikdo neřekne. Z krátkodobého hlediska by to kvůli nejistotě mohlo přinést pokles hodnoty akcií. Nicméně je pravda, že zbavení se rizika dostavby jádra by mohlo mít pozitivní dopad. A vyčlenění regulovaných aktiv do nové firmy by také mohlo přivést nové investory, kteří o uhelný ČEZ dříve neměli příliš zájem,“ uvedl analytik Patrie Tomáš Sýkora. Dělení firmy je podle něj navíc variantou, kterou nejvíce preferují drobní akcionáři. Ti ale ve firmě mají menšinu a do rozhodování o dělení, pokud proběhne korektně a za tržních podmínek, nebudou moci příliš zasahovat.

Se Sýkorou souhlasí i analytik J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. „Teď se to dělá kvůli dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Ale podle mého je to nutné i kvůli dlouhodobému přežití společnosti.“ Podle Šnobra se v době obnovitelných zdrojů a moderní energetiky už dnes ČEZ vnitřně na dvě firmy stejně rozdělil. „Pokud chce navíc stát získat peníze na dostavbu jádra, musí část firmy prodat. A s managementem souhlasím v tom, že není lepší období než tuto regulovanou část prodat či dát na burzu teď. V době nízkých úrokových sazeb chtějí hlavně institucionální investoři regulovaný byznys a jsou schopni za něj obrovsky zaplatit,“ uzavřel Šnobr.

Mohlo by vás zajímat:
Tohle monstrum zvládne i dítě
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků