Doba čtení:2 m, 42 s
Předseda Teplárenského sdružení a bývalý premiér Mirek Topolánek. Foto: TS ČR

Předseda Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek chce, aby Česko využívalo domácí zdroje. Včetně uhlí, kdyby to šlo i černého. Řekl to v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Topolánek je rovněž pro hledání břidličného plynu. Během dvaceti třiceti let se totiž ukáže, že výroba z domácích surovin bude velkou komparativní výhodou. Zopakoval, že vláda by neměla odkládat schválení energetické koncepce.

Bývalý premiér řekl, že v minulosti úplně nesouhlasil s privatizací Severočeských dolů do rukou energetické společnosti ČEZ. Vůbec se totiž nemluví o desítkách milionů tun uhlí, které jdou takzvaně přímo do vlastní spotřeby ČEZ. Jsou blokované a mluví se jenom o zbytku, který by mohl být využitelný pro ostatní výrobce včetně tepláren. 

„Pamatuji si na privatizační projekt, který byl napsán tak chytře, že tam byl bod ´a´, ´b´, ´c´. Bod ´a´ vylučoval Pavla Tykače, bod ´b´ vylučoval Karla Komárka a bod ´c´ všechny ostatní kromě ČEZ. Už to je trochu problém, že nepracujeme s celou masou vytěženého uhlí, ale bereme, že ve vlastní spotřebě je elektrárna Vřesová, ve vlastní spotřebě je elektrárna Chvaletice, ve vlastní spotřebě jsou elektrárny ČEZ,“ upozornil Topolánek. Dodal, že ČEZ bere uhlí automaticky do své spotřeby. Je to celkem logické, vzniklo to privatizací, která podle něj dnes trochu blokuje další řešení.

Severočeské doly provozují svou těžební činnost v Severočeské hnědouhelné pánvi na dvou odloučených lokalitách Tušimice a Bílina. Doly Bílina jsou producentem nízko sirnatého tříděného a energetického uhlí. Doly Nástup Tušimice produkují především energetické uhlí.

Topolánek by určitě hlasoval pro prolomení limitů na lomu Bílině. Pokládá to za logické. Speciálně také pro teplárenské uhlí, které tam leží a je. „Pokud bude vláda mít nástroje, jak dostat uhlí do tepláren, my budeme jedině rádi,“ řekl předseda Teplárenského sdružení.

Otázka lomu ČSA, kde těží Severní energetická, je podle něj věcí státní, sociální a jiné politiky. Doplnil, že dnes je na stole řada studií, které prolomení nebo zachování limitů v různých variantách zdůvodňují. „Pro Teplárenské sdružení je důležité, abychom mohli investovat do retrofitů, do nových zdrojů a měli zabezpečené uhlí do roku 2035, 2040. Pro nás je uhlí opravdu potřeba, pokud zůstaneme u výroby z uhlí, což z hlediska sociální ceny je určitě potřebné,“ řekl Topolánek s tím, že se sdružení neplete do diskuse o tom, jaká varianta má být v otázce další těžbě uhlí zvolena. Zmínil, že se stále nachází nové a nové uhlí, na ČSA se těží například takzvaným stěnováním.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uvedl, že je třeba hlavně vědět jestli uhlí Česko potřebuje, a kam ho potřebuje. Měl by to rozhodnout stát. Je to v zájmu státu, který je vlastně zájmem veřejným. Brabec zopakoval, že si dovede představit prolomení limitů na lomu Bílina.

Topolánek také upozornil na to, že státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií. Vyplývá to z části novely zákona, která by měla začít platit od začátku prázdnin. „Pokud tedy koncepci neschválíme do 1. července, tak bychom měli závazně používat tu z roku 2004,“ řekl Topolánek. Upozornil, že v dnes platné koncepci mimo jiné stojí, že stát bude preferovat optimální využití všech vytěžitelných zásob hnědého a černého uhlí.