Trénují vyprošťování z chodbic

Zkouška nové metody přímo v chodbicích lomu ČSA. Foto: HBZS

Mostečtí báňští záchranáři jsou v současnosti jediní, kteří v Česku využívá takzvané vyprošťovací potrubí. Léty odzkoušenou a  prověřenou metodu záchrany osob ze zavalených prostor upravili pro chodbicování v lokalitě Československá armáda.

Spočívá v tom, že se v určitém úhlu do závalu vtlačí potrubí, kterým se osoby dostanou z prostoru za závalem. Používají se tři druhy potrubí. První se zavádí takzvané vyhledávací, jímž se zjišťuje, kde přesně za závalem se nacházejí lidé. Druhé zásobovací potrubí slouží pro dodávku vzduchu, kyslíku, vody, potravin, světla. Třetím druhem je vlastní vyprošťovací potrubí o průměru 540 mm. A právě jeho využití při dobývací metodě chodbicování ve svazích lomu ČSA by bylo značně obtížné.

Čtěte také:
Katalog pomůže s rekultivací lomu ČSA
Jak odcházel mamut

Důvod je celkem prozaický, chodbice ve svazích lomu ČSA jsou větší a dosahují výšky až pět a půl metru, což je až o dva metry více, než je běžná výška důlních chodeb v revíru,“ vysvětlil Radim Slabák, směnový technik HBZS Most. Zabudování kotevního rámu, nebo jinak řečeno opěrné stolice, se až doposud provádělo rozepřením pomocí hydraulických stojek do stropu důlního díla. Záchranáři tedy museli najít řešení, jak tuto konstrukci ukotvit v chodbicích, v důlních dílech s daleko většími rozměry.

Oslovili několik odborných pracovišť. Nakonec odborná komise HBZS vybrala řešení společnosti Minova Bohemia a výroba nového kotevního rámu včetně projektové dokumentace byla zadána mosteckému Výzkumnému ústavu pro hnědé uhlí. „Nový kotevní rám je z materiálu, který je pevnější, přitom lehčí, takže odolá vyššímu tlaku. Podstatné je, že se nekotví rozepřením do stropu důlního díla, ale takzvaně do počvy, tedy do země. Je složen z pěti částí, kvůli snadnější dopravě a manipulaci,“ shrnul Slabák.

Stávající způsob použití vyprošťovacího potrubí. Foto: HBZS

Kotevní rám byl okamžitě po dodání před koncem loňského roku odzkoušen přímo v chodbicích v lokalitě dolu ČSA. „Ke správnému ukotvení rámu, který slouží k opření a následnému vedení tlačného hydraulického válce, kterým se do závalu vtlačují jednotlivé díly vyprošťovacího potrubí, jsou použity jako kotevní prvky čtyři samozavrtávací kotevní tyče. Ty se zapustí do počvy důlního díla do hloubky zhruba 175 centimetrů a následně se zainjektují speciální organicko-minerální pryskyřicí Geolex, která je rychletuhnoucí s pevnostní větší než beton. Rychletuhnoucí směs je pro záchranné práce v hlubině klíčová, protože musejí probíhat co nejrychleji,“ připomněl směnový technik.

Už první provozní zkouška prokázala, že zařízení odpovídá požadavkům báňských záchranářů. Po drobných úpravách kotevní stolice, byla letos v únoru provedena druhá, finální zkouška. I její výsledky dopadly velmi dobře. Při dosažení maximálního tlaku 460 barů na tlačném válci, nebyla zjištěna jakákoliv deformace kotevní stolice, ani kotevních prvků. „Ukázalo se, že instalace nového systém je rychlá a variabilní, takže v současné době můžeme oba způsoby kotvení opěrné stolice alternativně využívat podle podmínek, které mohou nastat v místě nasazení systému vyprošťovacího potrubí,“ dodal Slabák. Dalším krokem bude v dohledné době ještě vyřešení způsobu ochrany zasahujících záchranářů proti případnému pádu horniny ze stropu důlního díla.

Se stávajícím systémem vyprošťovacího potrubí lze trénovat i v reálných podmínkách. „Díky spolupráci s Vršanskou uhelnou jsme pro cvičení báňských záchranářů s vyprošťovacím potrubím mohli využít opuštěné důlní dílo nedaleko bývalé hlavní čerpací stanice na lokalitě lomu Jan Šverma. Počítáme s tím, že se v nejbližší době všichni záchranáři HBZS Most seznámí s novou metodou kotvení opěrné stolice vyprošťovacího potrubí,“ uzavřel Slabák.

Mohlo by vás zajímat:
V Austrálii hoří uhlí už 6000 let
Indové mají povolení těžit v Austrálii
Rio Tinto dá miliardy na těžbu bauxitu



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze