Doba čtení:3 m, 8 s
Na stavbu turecké elektrárny Yunus Emre půjčil český stát zhruba 12 miliard korun. Foto: wikipedia.org

Rok a půl trvalo vypracování studie o stavu problémové turecké elektrárny Adularya, na kterou stát půjčil kolem 12 miliard korun. Nyní je hotová, ale není to hezké čtení.

Ze zprávy vyplývá, že si dostavba elektrárny vyžádá další investice. Ty se mohou pohybovat od vyšších stovek milionů až po tři miliardy korun. Nejistota, kolik bude dostavba stát, se navíc může negativně promítnout do ceny, za kterou se dá projekt prodat, napsaly Hospodářské noviny.

Čtěte také:
Vyroste v Turecku první jaderná elektrárna?
Projekt turecké elektrárny by měl pokračovat

I když se o prodeji rozestavěné elektrárny hovoří minimálně půl roku, sešlo se zatím jen několik indikativních (tedy nezávazných) nabídek. Ty vyšší nabízí sumu mezi 5,5 a 6,5 miliardy korun. Tedy zhruba polovinu toho, kolik na ni stát půjčil.

Hledá se viník

Vedle toho, že na projektu bude tratit stát, vrhá příběh špatné světlo i na český strojírenský průmysl. Ostravská firma Vítkovice Power Engineering (VPE) ze skupiny Vítkovice miliardáře Jana Světlíka chtěla v Turecku postavit velkou tepelnou elektrárnu. Namísto dobré reference ale přišel pravý opak. Zdroj, který měl již tři roky vyrábět, stále stojí.

Ostravskou firmu to položilo. Loni v létě spadla do insolvence, která se po roce překlopila v konkurz. Nyní probíhá pod vedením insolvenčního správce rozprodej jejího majetku.

VPE spolu s dodavatelem kotlů, rakouskou firmou Andritz, celou dobu shodně tvrdí, že chyba nenastala na jejich straně. Kotle podle nich nefungují kvůli špatnému uhlí, jež pochází z nedalekého lomu.

„Bylo nám garantováno, že obsah chloru v uhlí bude pod 0,1 %. Ale později jsme zjistili, že je desetkrát vyšší,“ komentoval pro HN letos v březnu problémy elektrárny hlavní technolog Andritzu Sebastian Kaiser. Podobně hovořily i Vítkovice.

Podle nové studie, kterou zpracovala firma Škoda Praha ze Skupiny ČEZ, je ale vše jinak. Česká exportní banka ani pojišťovna EGAP, které si studii zadaly, nechtějí její výsledky komentovat. Podle informací HN měly být ale provedeny tři stovky testovacích vrtů a z výsledků je prý možné konstatovat, „že ve vzorcích se chlor vyskytoval ve zcela nevýznamném množství“.

Na vině je tak podle zprávy hlavně špatně navržený a vyrobený fluidní kotel od Vítkovic a Andritzu, problém měl být i v neodborném „najetí“ technologicky složitého zařízení. „Ukázalo se například, že chybí část dokumentace, podle které by bylo možné určit, co se udělalo špatně,“ říká zdroj HN blízký jednání.

VPE to nicméně odmítá. Podle mluvčí skupiny Evy Kijonkové má firma 110 různých analýz, které ukazují obrovské množství odchylek v kvalitě uhlí. „Pokud je nyní k dispozici uhlí, které je v pořádku a odpovídá původnímu EPC kontraktu, je to dobrá zpráva, protože elektrárna s deklarovaným uhlím bez potíží funguje. V tom případě by elektrárna měla jet, produkovat elektřinu a splácet závazky vůči Vítkovicím, ČEB a EGAP,“ říká Kijonková.

Jedno je ale jisté. Kvůli svedení viny na uhlí propadly garance kvality, které měl vůči kotli rakouský Andritz. Ručení původně dosahovalo až čtvrt miliardy korun.

Jak z toho ven

Otázkou nyní zůstává, jak pokračovat. Partnerem českých vyjednavačů je nyní turecká vláda. Majitelé původního investora, skupiny Naksan, byli obviněni z podporování neúspěšného puče a firma byla znárodněna.

Stále je tak na stole prodej rozestavěné elektrárny. Nový majitel by ji buď upravil, nebo provozoval se sníženým výkonem. Kotle jsou podle informací HN schopné fungovat při snížení výkonu ze 145 na 115 megawattů již nyní. Potřeba je jen investice do lepší úpravy uhlí. Druhou možností je, že případné úpravy zajistí česká strana a elektrárna se bude prodávat hotová.

Nedořešených témat k vyjednávání je ale víc. Elektrárně například kvůli obřímu zpoždění vypršela smlouva na garantovaný výkup elektřiny za zvýhodněné ceny.

Mohlo by vás zajímat:
Uhlí místo turistů na Moldavské horské dráze
Uhlí vystřídala auta
Služební auto obra Koloděje