Tvůrci velkostrojů navštívili Ferropolis

Výprava konstruktérů z PRODECO ve Ferropolis (zleva Karel Bartoš, Břetislav Šmíd, Karel Drož a Ladislav Hanuška). Foto: Hornické listy

Ferropolis je industriální park zasvěcený strojům a zařízením pro povrchové dobývání uhlí. Muzeum na břehu zatopené zbytkové jámy hnědouhelného lomu v Sasku­-Anhaltsku připomíná dovednosti německých tvůrců obřích strojů.

Unikátní sbírku velkostrojů navštívili mistři v oboru konstruování a zprovozňování velkostrojové techniky z PRODECO. Uznávání odborníci Karel Bartoš, Karel Drož, Ladislav Hanuška a Břetislav Šmíd se v uplynulých desetiletích podíleli na projektování, modernizacích a generálních opravách řady velkostrojů doma i v zahraničí, napsaly Hornické listy. Prohlídku Ferropolisu doporučují k zhlédnutí všem technikům zabývajícím se řešením ocelových konstrukcí a stability dobývacích strojů i všem milovníkům industriálního dědictví.

Čtěte také:
Nové Komatsu: Pohroma pro řidiče dumperů
Severočeské doly koupí nové rypadlo za miliardy

Celoživotně fascinováni dobývacími stroji

Karel Bartoš, Karel Drož, Ladislav Hanuška a Břetislav Šmíd patří ke generaci inženýrů, kteří se v 70. a 80. letech aktivně podíleli na konstrukčních a projekčních pracích a dodávkách nejrůznějších typů a velikostí rýpadel a zakladačů s výkonnostními parametry všech technologických celků. Velkostroje vlastní konstrukce představovaly absolutní evropskou špičku.

Tempo jejich práce je z dnešního pohledu nepředstavitelné. Od roku 1970 do 1990 vyprojektovala a uvedla do provozu teplická pobočka Vítkovických železáren (od 90. let PRODECO) 48 velkostrojů. Ačkoli někteří z těchto inženýrů už dosáhli důchodového věku, stále jsou fascinováni světem velkostrojové dobývací techniky. Exkurze do největšího industriálního parku v Evropě věnovanému strojům a zařízením pro povrchové dobývání pro ně byla nejen možností důkladného seznámení s tím, jak se konstruovaly těžební velkostroje v Německu, ale také připomínkou vlastní práce, které zasvětili celý svůj profesní život.

Ferropolis – město ze železa

Na počátku 90. let postihl hnědouhelné hornictví ve východním Německu prudký útlum. Byla uzavřena většina do té doby funkčních povrchových dolů, tisíce lidí si musely hledat obživu v jiných odvětvích a téměř veškerá náhle nepotřebná dobývací technika byla sešrotována. Ve středoněmeckém a lužickém revíru vznikly zatopením zbytkových jam hnědouhelných dolů desítky jezer nejrůznějších velikostí. Jezero ze zatopeného dolu Golpa–Nord nedaleko města Dessau v Sasku -Anhaltsku se od těch ostatních něčím odlišuje.

Napouštěno bylo v letech 2000 až 2005. Vodní plocha dosahuje 530 ha, hloubka se pohybuje v rozmezí 12 až 15 m. Nové jezero nazvané Gremmin má objem vody 71 mil. m³. Po předčasném ukončení těžby na dole Golpa v roce 1991 bylo rozhodnuto nejen o zatopení, ale také o rekultivaci a revitalizaci tohoto prostoru. Navzdory negativnímu vnímání hornictví se podařilo prosadit myšlenku vybudovat na břehu jezera industriální park jako vzorek východoněmecké dobývací techniky. Do vínku dostalo muzeum pod širým nebem sedm velkostrojů, řadu dalších mechanismů a množství nejrůznějších relikvií připomínajících hornictví.

Ambiciózní projekt byl poprvé zpřístupněn veřejnosti v roce 2000. Součástí expozice rýpadel a zakladačů je také multifunkční aréna. Návštěvníky Ferropolisu tak nejsou jen příznivci techniky a zvědaví turisté, ale také fandové rockové muziky. Několikrát v roce tady pořádají festivaly a aréna Ferropolisu se zaplní až 25 tisíci diváků. Originální kulisu hudebních produkcí tvoří barevně nasvícené exponáty sedmi obřích velkostrojů. Ve Ferropolisu najdeme průřez historií německé dobývací techniky z let 1941 až 1984.

Německé stopa

Německo platilo vždy za lídra v oboru těžební techniky. Technologie povrchového dobývání pomocí velkostrojů zde vznikla před více než sto lety. V roce 1882 bylo v Lübecku vyrobeno vůbec první korečkové rýpadlo na světě. Také u nás první velkostroje postavili Němci během druhé světové války. Prvním zakladačem z Vítkovic byl ZD 2 200/Z 52, který v roce 1948 naši předchůdci z teplické projekční kanceláře dokončili jako Němci rozestavěný velkostroj na Mostecku. Pamětníci si jistě ještě vzpomenou na východoněmecký zakladač A2RsB 8 800/Z 76 na Radovesické výsypce, který v 60. letech kvůli plnému vytížení Vítkovic pořídilo vedení SHR u renomovaného výrobce Förderanlagenbau Köthen,“ připomněl Ladislav Hanuška.

Na spolupráci s konstruktéry z východoněmeckého Köthenu v 70. letech zavzpomínal také Karel Drož. Týkala se porovnání energetické náročnosti a manévrovatelnosti housenicových a kráčivých podvozků. Zkušenosti s německou technikou mají také na DNT, kde jako náhrada za dvě rýpadla SRs 1 500 spolehlivě těží moderní rýpadla SchRs 1 550 a SchRs 1 320, které PRODECO vyrobilo ve spolupráci s dalším renomovaným německým výrobcem ThyssenKrupp Fördertechnik. Při prohlídce exponátu – dvouvozového kolejového zakladače A2S 2240 – zavzpomínali pamětníci z PRODECO na obdobné vítkovické stroje ZD 1 800.

„Prezentace industriálních památek patří dnes k vyhledávaným turistickým cílům. Proto nás těší, že expozice velkostrojů připomínající dovednosti jejich tvůrců a pokrok v jejich projektování je životaschopná. Návštěvu Ferropolisu jednoznačně doporučujeme. Velké poděkování patří řediteli PRODECO Františkovi Marouškovi a výrobnímu řediteli SD Jiřímu Nerudovi, kteří nám umožnili odborně tak příjemný zážitek,“ shrnul Karel Bartoš.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků