Tyc: Česko má jít jadernou cestou

Jiří Tyc

Energetický expert Hnutí ANO a člen dozorčí rady ČEZ Jiří Tyc

Česko by mělo podporovat jadernou energetiku. Aktuálně mají přednost Dukovany, pak by následovala dostavba bloků jaderné elektrárny Temelín. V rozhovoru pro iUHLI.cz to řekl energetický expert Hnutí ANO a člen dozorčí rady ČEZ Jiří Tyc.

Podíl jádra na energetickém mixu Česka má dle schválené státní energetické koncepce vzrůst na více než 50 procent. Jakým způsobem bychom měli tento cíl naplnit?

Prioritu má pátý blok Dukovan a takto jsme to i panu ministru Babišovi doporučovali. Důvod pro upřednostnění Dukovan je jednoduchý. S velkou pravděpodobností stávající bloky dožijí v letech 2035 až 2037. Bez nového bloku by mohlo dojít ke ztrátě lokality jak z hlediska výroby, tak z hlediska vhodného místa pro vyvedení výkonu. Hlavně by to ale byla pro region katastrofa z hlediska sociálního. Nový blok bude mít výkon zhruba 1200 až 1400 MW a měl by se postupně uvádět do provozu s postupným odstavováním stávajících bloků. Z hlediska dostatečného množství zdrojů do budoucna je tedy skutečně prvním krokem připravit takové podmínky, aby elektrárna Dukovany vyráběla bezpečně až do roku 2037. Dalším krokem je pátý blok Dukovan a následně třetí blok Temelína.

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš poslancům před časem řekl, že jeden nový reaktor vyjde na 120 a 150 miliard korun. Budou finance hlavním problémem projektu?

Jsou tam dvě věci. Jedna věc je financování a druhá je návratnost investice. ČEZ je dostatečně silný, aby zafinancoval jeden blok. Pokud budeme stavět víc, jak jeden blok, je třeba najít strategického partnera, který přinese peníze. Další možností je „odpustit“ ČEZu dividendu, aby mohl vytvořit finanční rezervu, která bude potřeba zhruba od roku 2025. Nulová dividenda je ale něco, s čím by měli akcionáři velký problém. A teď ta druhá věc, kterou je návratnost investice. Při dnešních cenách silové elektrické energie je návratnost velmi dlouhá. Když bude stát jeden blok 150 miliard a bude to blok, který vyrobí 18 TWh až 20 TWh, pak je to ročně cca devět miliard korun na tržbách. Když vezmu nějaké úvěry a další věci, tak za 20 let se blok bez dotace zaplatí. V provozu bude 60 let. Stát se zatím nechce zabývat garancí návratnosti vložených investičních prostředků. V tuto chvíli to nehoří, může se ale stát, že bez garance návratnosti neseženeme ani jednoho investora. A to bude ten okamžik, kdy se bude muset do plánů výstavby nových jaderných bloků vláda vložit.

Jak by teď ČEZ a stát měl v případě jádra postupovat?

Tendr by se zatím neměl vypisovat. Nyní je důležité, aby ČEZ řekl, že zahajuje přípravu. Má k dispozici tým zkušených odborníků, kteří potřebují mít nějaké „světlo na konci tunelu“. Byly zahájeny geologické průzkumy, bude se připravovat dokumentace pro proces EIA. Ten bude velmi složitý. ČEZ by měl udělat technický předvýběr, stát by měl vybrat strategického partnera. A tyto všechny činnosti by měly být provedeny tak, aby byla v roce 2025 zahájena vlastní stavba pátého bloku jaderné elektrárny Dukovany.

 

Německé energetické plány jsou pro nás devastující

 

Jak vnímáte rozdílné cesty Česka a Německa v oblasti jaderné energetiky?

Loni v listopadu jsme navštívili německé kolegy v jedné nejmenované energetické firmě. Obchodní ředitel se nám jménem německého lidu omluvil za koncepci energetiky kancléřky Angely Merkelové. Řekl doslova, že pro nás to musí být devastující. A ono to je devastující. Němci do toho s jejich Energiewende půjdou a velmi pravděpodobně dovedou své plány až do úplného vítězství. Bude to ale stát obrovské peníze. Bude to rozhodně dražší, než kdyby nechali jádro a postavili další jaderné bloky. Pro německého občana je kilowatthodina v přepočtu za 7,70 Kč. Oficiálně říkají, že to jsou dvě lepší večeře pro rodinu, prý to nic není. Ale když jsme byli v Essenu, tak tam říkali, pánové, kdepak, padesát procent německých domácností už má problém s platbou za elektrickou energii. Jeden můj moudrý kamarád říká, že nikdo neví, zda je správná cesta německá, nebo česká. To ukáže budoucnost. A já si myslím, že se obě cesty mohou dobře doplňovat.

Čtěte také: Expert ANO: Uhlí může vydržet dlouho

Jak vidíte budoucnost hnědého uhlí a hrozící nedostatek uhlí pro teplárny v případě neprolomení limitů?

Co jsem schopen vnímat je to, že bylo zadáno mnoho analýz, zda bude či nebude dost uhlí pro teplárny, zda bude či nebude potřeba prolamovat těžební limity. A výsledky jsou až opačné. Prostě každý si přihřívá „svojí polívku“. Což je asi logické. Nakonec někdo bude muset rozhodnout. Bude to vláda. A rozhodnutí nebude zdaleka jen pragmatické, ale i politické. Musíme si říci, jak to bude do budoucna s velkými teplárnami. Zda se ve velkém prosadí malé zdroje, či udržíme centrální rozvod tepla. Ředitel jedné velké teplárny sám říká, že může předělat teplárnu na plyn. Ale potřebuje vědět co nejdříve, jak to s uhlím bude, aby se podle toho zařídil. To je důležité. Další věc je, že v roce 2020 končí skládkování. Bude třeba stavět spalovny a využívat z nich jak teplo tak vyrobenou elektrickou energii. Už dnes víme, že potenciál biomasy v České republice není až takový, jak se mohlo před lety zdát. Takže ani tohle nás nezachrání. A ještě je třeba si říci, zda se vyplatí vyvážet tak velké množství elektrické energie, zda by nebylo lepší odstavit některé energetické bloky a uhlí šetřit pro budoucnost.

 

Můj osobní názor je, nechat uhlí v zemi

 

Když má uhlí dál hrát svou roli v energetickém mixu Česka, jak to bude s těžbou?

Uhlí bude docházet. V roce 2040 až 2045 půjde těžba rapidně dolů. I kdyby se prolomily limity na lomu ČSA, tak je to pár milionů tun ročně, které ale Severní energetická chce dát do elektrárny Chvaletice. Jde o to, že je to kvalitní „teplé“ uhlí, které by mělo jít do tepláren. Můj osobní názor je, nechat uhlí v zemi. Uhlí je pod Litvínovem, pod chemičkou a my nevíme, co bude za 100 let. Uhelníci říkají, že je třeba uhlí co nejdříve vytěžit a spálit. To je nesmysl. Za sto let nám naši potomci mohou říct, co jste nám to provedli? Třeba budou daleko lepší technologie s vyšší účinností nebo dojde nafta, benzin a budeme moci vyrábět benzín z uhlí. Pokud prolomit limity, tak maximálně na lomu Bílina.

V případě zachování limitů se na lomu ČSA s těžbou skončí v roce 2022. Bude to problém pro Mostecko, které se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností?

Já to jako problém nevidím. Obce na Mostecku mají strach z toho, že když se přestane těžit, tak přestanou proudit peníze do regionu. Podle mě už ale nastal čas, abychom do cen elektrické energie začali započítávat externí náklady, a ty jsou u uhelných elektráren obrovské. Dle jedné studie vychází, že je lepší platit lidem, aby netěžili uhlí, protože náklady na následné léčení poškozeného zdraví jsou vyšší, než náklady na horníky. Politici ale musí jednoznačně říci, že když se neprolomí limity na ČSA, tak bude nalezen pro lidi na Mostecku náhradní výrobní program. Podle informací které mám, jsou severočeští horníci slušně kvalifikovaní a zkušenosti z propouštění v Severočeských dolech ukazují, že ten kdo chce, práci najde.

Jakou roli by měly v Česku mít obnovitelné zdroje?

Obnovitelné zdroje bychom měli podporovat všude tam, kde se vyplatí. To znamená stavět je tam, kde se nejdříve vrátí energie do nich vložená. Je škoda solární kauzy v Česku z roku 2010. To hodně poškodilo fotovoltaickou energetiku. Přitom ani sluníčko, ani panely za to nemohou. Mohou za to lidé, kteří prolobovali v Parlamentu zákon, který pomohl jim, nikoliv OZE. Do budoucna bychom měli podporovat malé instalace FVE na střechách domů. Zásadní ale bude, kdy se podaří vyřešit problém zásobníků elektrické energie. Mohli bychom postavit nějaké další přečerpávací elektrárny. Jenže při dnešních cenách elektrické energie se ani toto nevyplatí. Mluví se i o možnosti ukládání stlačeného vzduchu do podzemí, perspektivní budou pravděpodobně velké kontejnerové baterie s elektrolytem. Ve vodní energetice už to žádný zázrak nebude, nějaký potenciál je ještě ve větru. Líbí se mi ale myšlenka Hynka Berana (tajemník nezávislé energetické komise), který mluví o soužití „dinosaurů a placentálů“. Tedy zhruba padesát procent velkých bloků a padesát malé energetiky včetně OZE. Ti velcí drží soustavu a ti malí můžou regulovat a dodávat teplo.

Mohlo by vás zajímat:

Mládek chce na jaderné bloky zvláštní státní firmu

Mládek chce na jaderné bloky zvláštní státní firmu

Drábová vysvětluje Mládkovi Dukovany

Drábová vysvětluje Mládkovi Dukovany

Bílina letos, o lomu ČSA až v roce 2020

Bílina letos, o lomu ČSA až v roce 2020