Uhelná švartna jako šperk

[et_pb_section admin_label=”section”][et_pb_row admin_label=”row”][et_pb_column type=”4_4″][et_pb_text admin_label=”Text” background_layout=”light” text_orientation=”left” text_font_size=”14″ use_border_color=”off” border_color=”#ffffff” border_style=”solid”]
Lupkový lom u Nového Strašecí Wikipedia.org VitVit

Keltové vyráběli ze švartny nejrůznější šperky. Foto: lupkový lom. Zdroj: wikipedia.org VitVit

 

Výběžek kladenské uhelné pánve, zvaný také Kounovská sloj, je znám tím, že se zde v nadloží nachází tvrdý hořlavý lupek zvaný švartna (z německého Schwarte). Keltové ze švartny vyráběli dokonce šperky.

Jedná se o hořlavou zuhelnatělou vodní usazeninu rostlinných a živočišných zbytků, někdy i s příměsí jílu a písku. Švartna tvořila v nadloží černého uhlí asi deseticentimetrovou vrstvu, velmi odolnou proti zlomení. Tato živičnatá břidlice obsahovala často zbytky dávných živočichů (zuby žraloků), někdy i zrníčka jantaru.

Čtěte také:
VIDEO: Bochníček projede všude
Další krok k těžbě ve vesmíru

Rozdrobená švartna se ze šachty vyvážela na haldy jako odpad (mergl). Velké kusy se používaly jako plotny na dláždění zápraží selských stavení nebo krytí můstků. I když měla švartna vysokou výhřevnost, k pálení se nehodila, protože značně poškozovala topeniště a rošty.

Keltové používali švartny jako suroviny k výrobě šperků a drobných užitkových předmětů. Kromě náramků vyráběli i menší zdobené kroužky, prsteny, korále a přesleny sloužící k předení. Na našem území se lokality kolem Nového Strašecí a Slaného staly díky švartně jakýmsi keltským centrem tohoto „černého šperkařství“. Dodnes je možné ukázky švartnových náramků vidět například v muzeu ve Slaném.

[/et_pb_text][et_pb_text admin_label=”Text” background_layout=”light” text_orientation=”left” text_font_size=”14″ background_color=”#ddd7c3″ use_border_color=”on” border_color=”#000000″ border_style=”solid” custom_padding=”10px|15px|10px|15px” text_font=”|on|||”]

Co je to Lupek?

Lupek je sedimentační hornina vzniklá usazením vrstev jílovce na dně prehistorického moře ve všech geologických obdobích. Podstatnou část lupku tvoří jílový minerál kaolinit. V Českých zemích se lupek těžil a těží například v kladensko-rakovnické pánvi nebo na Velkoopatovicku (už uzavřené doly Anna a Prokop, těžba probíhá ještě na dole Březinka). Lupek je hornina tvořící vrstvy a lupeny, jež lze snadno oddělit v pravidelných útvarech. Na rozdíl od jílu je lupek pevný, ale po zpevnění přechází v jílové břidlice. Po přeměně se formuje do fylitu.

[/et_pb_text][et_pb_text admin_label=”Text” background_layout=”light” text_orientation=”left” text_font_size=”14″ use_border_color=”off” border_color=”#ffffff” border_style=”solid”]

Mohlo by vás zajímat:
Polský Krakov otestuje modré uhlí
Podvalník prověřil i tank
VIDEO: Jak se baví bagry po práci

[/et_pb_text][/et_pb_column][/et_pb_row][/et_pb_section]