Uhelný ráj pro ohrožené druhy

V písčitém skrývkovém řezu Lomu Vršany hnízdí chráněná Břehule říční. Foto: wikipedia.org Andreas Trepte photo-natur.net

Severní Čechy, krajina uhelných lomů, jsou často označovány za zničenou zemi. V těchto místech se však skvěle daří ohrožené a vzácné flóře a fauně.

Mostecko a Chomutovsko jsou téměř synonymy pro těžce průmyslem postiženou krajinu, ale náprava škod po těžbě a také těžba samotná mohou mít i pozitivní stránku. V regionu bují divočina. V místech, kam se běžně nesmí, se daří hodně vzácným a ohroženým druhům fauny i flóry. Druhou tvář severočeské krajiny dokonale ilustruje okáč metlicový, dnes velmi vzácný a ustupující druh motýla, napsala MF Dnes.

Čtěte také:
Jaro ohlašují břehule
Na rekultivované plochy se vrací chráněné druhy

„Zvlášť velké množství vzácných druhů lze najít na ostrůvcích rekultivací, které byly vymezeny a ponechány bez modelace terénu přirozenému vývoji. V tomto případě jsme svědky revoluční změny dosavadního světonázoru, že to, co člověk industriálním způsobem zničil, je mrtvé tak, že to lidé musejí znovu napravovat za cenu obrovských investic,“ řekl Vladimír Vrabec z České zemědělské univerzity, který se zabývá přírodou v okolí lomů Tušimice a Bílina a úzce spolupracuje s jejich vlastníkem, společností Severočeské doly.

Osídlení území lomů označuje Vrabec z hlediska přírodovědných hodnot za velice cenné. V okolí Lomu Bílina se podle Vrabce v současnosti vyskytují desítky druhů zvlášť chráněných živočichů. Jde i o druhy evidované na takzvaném červeném seznamu. Obdobná je podle jeho slov situace i v případě Tušimic. Zmiňuje motýly či vzácné brouky.

Třeba na Radovesické výsypce u Bíliny se vyskytuje šidélko ozdobné, které odborníci v roce 2001 opět objevili a označili za kriticky ohrožený druh, který byl do té doby považován na území České republiky za nezvěstný. „Při podrobnějším zkoumání časem zjistili, že se šidélku na výsypce daří a vyskytují se tam tisíce jedinců,“ popsal entomolog Pavel Krásenský.

„Dobře se vyvíjí i osídlení vod,“ pokračuje Vrabec. Vzpomíná například na nutnost najít ve spolupráci s těžební společností nový domov pro chráněného raka říčního, jenž sídlil v části Radčického potoka, který musel ustoupit těžbě. „Raci našli útočiště v okolních potocích a oživují také hlubokou a chladnou tůň na jedné z výsypek,“ vypráví Vladimír Vrabec s tím, že v regionu nechybějí například ani škeble.

Tušimický lom je prakticky jedinou tuzemskou adresou ptáka strnada zahradního. „Vnitřní výsypky pro něj představují nejdůležitější lokalitu v rámci celého státu. Tento druh prakticky všude vymírá. Hnízdí u nás posledních několik desítek párů a většina z nich zde,“ podotýká Vrabec.

Doslova v ráj ptáků se proměnilo Jezero Most, rozlehlá rekultivovaná plocha v těsné blízkosti přesunutého kostela. Patří k nejvýznamnějším zimovištím vodních ptáků v Česku. Ornitologové tam nedávno napočítali 23 druhů a celkem 5 755 ptáků. Nechyběla ani hoholka lední, což je malý druh severské kachny. V Česku se vyskytují opravdu zřídka. Každoročně jich je v tuzemsku k vidění nanejvýš deset.

„Stálým obyvatelem šachty, který se pravidelně vrací z přezimování, je chráněná břehule říční. Nejde jen o pár jedinců, ale o hejna. Hnízdí například v písčitém skrývkovém řezu Lomu Vršany,“ říká Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Severní energetická, které patří lomy Vršany a ČSA.

Konkrétně u Lomu Vršany lze spatři i podstatně „obyčejnější“ zvíře. Na jeho vnitřní výsypce se pasou krávy. Stádo s původně 40 kusy se postupně rozrůstá. Všeobecně známá jsou stáda muflonů pohybující se v těsné blízkosti strojů Lomu ČSA. Na hluk rypadel či aut si zvykli. Na šachtě či v jejím nejbližším okolí lze spatřit i divočáky, jeleny nebo třeba lišky.

Nic ale nebude trvat věčně. Špatný bude v tomto ohledu pro některé druhy paradoxně konec těžby. „Musíme si uvědomit, že některé vysoce specializované druhy mohou přežívat pouze na území, které existuje jen několik málo let po vytěžení či převrstvení zeminy. Nezůstanou tedy trvalými obyvateli krajiny, ale budou přežívat pouze do té doby, dokud budou lomy v činnosti a bude docházet k narušování krajiny ve velkém plošném rozsahu,“ uzavřel Vladimír Vrabec.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Chrání banky klima nebo své zisky?
Strojaři se předháněli v dodávkách pro doly



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze