Uhlí bude důležité ještě desítky let

Pavel Pustějovský zasedá ve sněmovně v Hospodářském výboru, Výboru pro bezpečnost, v Podvýboru pro letectví a vesmírný program a v Podvýboru pro energetiku, jehož je předsedou. Foto: ANO

Předsedy sněmovního Podvýboru pro energetiku Pavla Pustějovského jsme se ptali na budoucnost českého energetického mixu, budoucnost uhlí v energetice, dostavbu jaderných bloků a osobní priority v oblasti energetiky. Jeho odpovědi jsou zcela pragmatické.

Jaké jsou vaše priority v oblasti energetiky?

V energetice se objevila celá řada témat, která si zasluhují pozornost. Je to přístup ČR k „zimnímu legislativnímu balíčku“, nové návrhy cílů Evropské komise v oblasti energeticko – klimatické politiky nebo v oblasti energetických úspor. Jsou tady návrhy nových „BATů“ pro velká spalovací zařízení, připravují se pravidla regulace pro další regulační periodu, chystá se nový tarifní systém. Všechny tyto věci jsou důležité, nejvyšší prioritu přikládám strategickému rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků.

Čtěte také:
ČR se nepřidá k žalobě proti limitům znečištění
Nové emisní limity vyjdou na miliardy

Jak vidíte budoucnost českého energetického mixu?

Pokud má být dosaženo redukce emisí CO2 o 80-95 procent oproti referenčnímu roku v roce 2050, bude energetický mix postaven na jádru, obnovitelných zdrojích a zemním plynu.

Jaká v této souvislosti budoucnost fosilních paliv v tuzemsku, ale i v
Evropě?

Vzhledem k různým přístupům k energetickému mixu členských států EU bude využití fosilních paliv v následujících desetiletích stále důležitou součástí klasické energetiky. (O potřebě preference kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo o zavedení malusů za výrobu elektřiny s nízkou účinností a naopak bonusů za efektivní výrobu, jsme s Pavlem Pustějovským mluvili již v roce 2015, celý rozhovor je zde.)

Co si myslíte stavbě dalších jaderných bloků a kdo by ji měl zaplatit,
ČEZ, nebo stát?

Jak jsem již uvedl výše, bez nových jaderných bloků se pravděpodobně neobejdeme. V Národním akčním plánu pro jadernou energetiku je uvedeno několik modelů financování. Nejvhodnější variantou financování výstavby nových jaderných bloků je samozřejmě ta, která nezatíží státní rozpočet. (I rozšiřování jaderných kapacit se týkal náš rozhovor z léta 2015. Již tehdy Pavel Pustějovský nepovažoval za reálné, aby se ČEZ do stavby dalších reaktorů pustil bez garance státu. Mluvil přímo o „společném díle“ ČEZu a státu.)

Pavel Pustějovský se narodil se v roce 1972 v Novém Jičíně, žije ve Valašském Meziříčí a od října 2017 je poslancem za Zlínský kraj za ANO. Tedy kraj, ze kterého před ním do Prahy přišla řada nepřehlédnutelných politiků, jako například Mirek Topolánek, Petr Nečas, Jiří Čunek, nebo Petr Gazdík.

Politické zkušenosti před ANO sbíral v ODS. Od roku 2016 je zastupitelem Zlínského kraje, v letech 2014 – 2017 byl radním ve „Valmezu“. Býval výrobním ředitelem firmy Deza, od roku 2016 je členem jejího představenstva. O rok dříve se také stal členem představenstva Pražské plynárenské Holding, a členem představenstva Pražské energetiky.

Ve sněmovně zasedá v Hospodářském výboru a Výboru pro bezpečnost a také v podvýboru pro letectví a vesmírný program a v podvýboru pro energetiku, jehož je předsedou.

Mohlo by vás zajímat:
Elektrotahač má spotřebu jako malé město
VIDEO: Sci-fi bagr z Jižní Koreje
Služební auto obra Koloděje