Doba čtení:5 m, 24 s
Ředitel Odboru hornictví na ministerstvu průmyslu a obchodu Zbyšek Sochor. Foto: iUHLI.cz

O aktuální situaci v uhelném sektoru, limitech těžby, přípravě novely horního zákona i budoucnosti tuzemského uhlí hovořil v rozhovoru pro iUHLI.cz ředitel Odboru hornictví na ministerstvu průmyslu a obchodu Zbyšek Sochor.

Spekulativní otázka na začátek. Myslíte si, že limity na lomu ČSA se jednou prolomí?

Kdybych řekl ano nebo ne, byla by to opravdu spekulace. Bude na to mít vliv celá řada faktorů, ať už domácích či zahraničních. To, co se děje v současné době ve světě v geopolitické rovině, se vždy přenese i do byznysu a pak to samozřejmě může mít významný dopad. Nedokážu v tuto chvíli říct, jestli o uhlí z lomu ČSA bude definitivně řečeno „ano“ nebo „ne“ v roce 2018, 2019, 2020 nebo 2021. Stejně tak si nedokážu tipovat, jestli to uhlí bude potřeba i v budoucím období . Můj osobní názor je, že je to surovina, která v rámci České republiky v budoucím období využita bude. Otázkou je, v jakém časovém horizontu a k čemu.

Ulevilo se po rozhodnutí o limitech ministru průmyslu Janu Mládkovi (ČSSD)? Přeci jen se limity řešily dlouho?

Za svého ministra mluvit nemůžu. V tuto chvíli skončil jeden hodně závažný úkol, který ministr Mládek měl. Pokračují ale další věci, které se týkají budoucnosti jádra. Řešíme věci, které se aktuálně týkají obnovitelných zdrojů, těžby na Rožínce a automobilového průmyslu. Má za sebou další metu. Tak jako před prázdninami byl jeden milník, že se schválila Státní energetická koncepce, tak limity byly další milníkem. Odborná veřejnost na to může mít různé názory. Byla ale přijata rozhodnutí, kterých se bálo několik vlád v předchozím období.

Jak jste vnímal demonstraci horníků v Ústí nad Labem, kterých dorazilo asi šest set? Stát dal zelenou těžbě Severočeským dolům, které patří polostátnímu ČEZ. Severní energetická to má naopak pravděpodobně spočítané.

Nespojoval bych to s tím, zda soukromé nebo státní. Dovedu si představit, že by vláda rozhodla stejně, i kdyby to bylo obráceně. Bílina je z hlediska vztahů jednodušší. V případě lomu ČSA, pokud by patřil státu, by protitěžební tlaky byly mnohem silnější, než v případě privátního subjektu. S horníky to pro mě bylo osobní. Jsem z hornického prostředí, z hornické rodiny, pracoval jsem na šachtě. Dokážu se vcítit, protože jsem zažil i období restrukturalizace, kdy jsme museli své kolegy propouštět. Každý z těch horníků, kteří do Ústí nad Labem na demonstraci přijeli, bojuje za své živobytí. Bojuje o své příjmy, o svoji budoucí práci. Není to jednoduché.

Čtěte také:
Horník z ČSA: Vláda o nás nemá zájem
Prolomit limity za pět let znamená problém

Co podle Vás nyní čeká Severní energetickou?

Severní energetická je již delší dobu v útlumu. Předpokládám, že bez ohledu na rozhodnutí vlády měla variantně připravený harmonogram postupových kroků v čase. Bezesporu teď bude určitě startovat nějaký vnitřní program, který bude vycházet z rozhodnutí vlády. Zatím ho neznáme. Byť jsme na úrovni ministerstva práce a sociálních věcí, kraje a našeho ministerstva zahájili jednání, která by měla vyústit v přípravu sociálního programu pro propuštěné horníky. Je otázkou, v jakých výších bude probíhat další těžba. Vycházíme z toho, že limity jsou zachovány. Další vývoj predikovat nechci. Máme jasně kvantifikované uhlí, které je do limitů a bude otázka rychlosti vytěžení. Jak se vlastníci z ekonomického hlediska rozhodnou, to je na nich. Bude otázka, jak Severní energetická využije těžbu chodbicováním. Samotná hlubinná těžba bez povrchové těžby ekonomická nebude.

Účastníte se za ministerstvo projednávání novely horního zákona v poslaneckých výborech. Jak to podle Vás s novelou dopadne, od kdy bude platit? Očekáváte nějaké větší změny?

Novela je zařazena na jednání pléna Poslanecké sněmovny na 24. listopadu. Byly schváleny dva pozměňovací návrhy, důležitější je fixace úhrad z vydobytého nerostu na pět let s vývojem cen. A po dohodě v hospodářském výboru se bude řešit účinnost a to buď od 1.července 2016, nebo od 1. ledna 2017.

Jakou budoucnost má uhlí v energetickém mixu ČR? Může se především v kontextu problémů s plánovanou výstavbou nových bloků jaderných elektráren jeho role znovu zvýšit?

To bych se dostal na úroveň spekulací. Jsou určité problémy s jádrem. Nemyslím ty aktuální s prodlužováním životnosti, ty se samozřejmě vyřeší v čase. Ale z hlediska přípravy výstavby nových bloků problémy bezesporu jsou. Je dobře, že ve vztahu k přehodnocování limitů na ČSA je zakotven úkol, že vyhodnocování plnění cílů energetické koncepce musí být každý rok ve vládě. To je pojistka. Když v uvozovkách poteče do bot, tak aby se rychle přehodila výhybka na jinou kolej. Jsou určité neznámé, které nelze dopředu odhadnout.

V poslední době je ostře sledovaný prodej hnědouhelných aktiv švédského státního koncernu Vattenfall. Zájem mají tři české firmy. Kromě ČEZ také EPH ve spojení s PPF a nově se přihlásila i Vršanská uhelná. Změnilo by se něco na tuzemském trhu s uhlím, pokud by například některý český zájemce tendr vyhrál?

Český energetický trh to příliš neovlivní. V určitém čase to může být dobrá obchodní příležitost a to si čeští zájemci samozřejmě uvědomují. Ať už bude realizována německá Energiewende, tak si myslím, že nákup aktiv Vattenfallu je dobrou investicí. Z hlediska finančních prostředků, které bude nákup stát, tak i z hlediska případné restrukturalizace společnosti, jak uhelné lomy, tak elektrárny, které jsou v balíčku. I po restrukturalizace se dá provozem velmi zajímavě ekonomicky fungovat. Osobně se domnívám, že to nemůže být ekonomický prodělek. Spousta lidí si říká, proč do toho jít, když Německo ustupuje od uhlí. Německo to sice deklaruje, ale ono to bude nějakou dobu trvat. Ten čas je dostatečná doba pro to, aby se investice mohla významným způsobem vrátit.

Kvůli klesajícím cenám uhlí má problémy také černouhelná firma OKD. Podle agentury Standard &Poor´s hrozí mateřské společnosti NWR bankrot. Jak pokračuje jednání o státní pomoci OKD?

Situace je složitá, NWR prodává uhlí pod náklady. Ceny koksovatelného uhlí na letošní rok generují zisk. To byly roční ceny a v mezidobí cena koksovatelného uhlí klesla. Teď bude otázka šikovnosti manažerů OKD, jaké ceny se jim podaří nasmlouvat na příští rok. Už teď deklarují, že to budou ceny kvartální. To, jak se bude nakládat se zaměstnanci, je věc státu. S vedením OKD a NWR komunikujeme, před třemi týdny bylo sezení na vrcholné úrovni s ministry a manažery. Teď je to na OKD, které slíbilo, že předloží nějaký restrukturalizační plán. Jednání bylo primárně k Dolu Paskov, ale už bylo řečeno, že pomoc by se měla rozšířit na celou těžební společnost.

Mohlo by vás zajímat:
NWR hrozí bankrot
Vláda zasadila Mostecku další krutou ránu
Analytici: Vláda zvolila kompromis