Uhlí ze spadaného listí energetiku nespasí

Coal-fire--imagio

Uhlí ze spadaného listí energetiku nespasí. Foto: Imagio

Německé město Halle zkouší topit uhlím, vyrobeným ze spadaného listí. Takové brikety prý vypouštějí méně emisí skleníkových plynů. Podle odborníků jde ale o technologicky slepou uličku.

Proč čekat miliony let, až uhlí vyrobí příroda, když si ho můžeme podobným způsobem vytvořit sami během jednoho dne ze spadaného listí. Metodou takzvané hydrotermální karbonizace se tato surovina promění v uhlí. Listí se v hermeticky uzavřeném kontejneru zapálí a prakticky bez přístupu vzduchu projde karbonizací, napsal server Týden.cz.

Čtěte také:
VIDEO: Bochníček projede všude
Další krok k těžbě ve vesmíru

Jde o podobný princip, jaký představuje výroba dřevěného uhlí v milířích,“ říká předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart. Biomasu pak lze využít k výrobě tepla stejně jako uhlí. Rozdíl je údajně v tom, že při spalování „briket“ z biomasy neunikají do ovzduší žádné nadbytečné emise skleníkových plynů.

Náklady jsou oproti klasickým zdrojům tak vysoké, že se využití biouhlí pro energetické účely nikdy masově nevyplatí

Zatím jde však stále pouze o experiment. „Výsledky dosavadních pokusů jsou nadějné, ovšem zároveň se stále potýkáme s problémy,“ uvedla mluvčí městské elektrárny v Halle Iris Rudolphová.

Největším problémem je vysoká cena. Biouhlí je při započtení nákladů na jeho výrobu stále mnohonásobně dražší než fosilní palivo, jehož cena navíc dlouhodobě klesá. Proto se karbonizace zatím dotuje. Přesto se o její využití jako „technologie“ budoucnosti pokoušejí i další německá města, například Karlsruhe nebo Berlín. A pozadu nezůstávají ani velké energetické firmy. Francouzská společnost Areva už před čtyřmi lety oznámila, že intenzivně pracuje na možném komerčním využití výroby biouhlí.

Řada odborníků je ale přesvědčena, že jde o nesmyslné snahy. „Náklady jsou oproti klasickým zdrojům tak vysoké, že se využití biouhlí pro energetické účely nikdy masově nevyplatí,“ řekl Týdnu Jan Káňa z firmy Biouhel CZ.

Větší uplatnění pro karbonizaci biomasy vidí v zemědělství. Vědci totiž už dávno přišli na to, že biouhlí zušlechťuje a zúrodňuje půdu, která je vlivem hnojení a intenzivního zemědělského hospodaření zničená.

Například Švýcarsko jako první evropská země už v roce 2013 schválila zahájení procesu, který by měl vést k povolení používat surovinu k rekultivaci zemědělské krajiny. „Karbonizovaná biomasa nepůsobí jako hnojivo. Půdu ale provzdušňuje, brání erozi a vytváří prostředí k životu důležitých organismů,“ uvedl Káňa.

Mohlo by vás zajímat:
Polský Krakov otestuje modré uhlí
Podvalník prověřil i tank
VIDEO: Jak se baví bagry po práci