Spojené státy mají největší odhadované realizovatelné zásoby uhlí na světě. Na základě aktuálních čísel vývoje těžby je tak množství uhlí pro Američany k dispozici na více než 200 let. Informoval o tom web CNSNews.com s odkazem na údaje amerického Úřadu pro energetické informace (EIA).
„Spojené státy jsou světovým lídrem s více než 260 miliardami krátkých tun vymahatelných zásob uhlí – to je 28 procent celkových světových zásob a o 50 procent více než má Rusko, které má druhé největší světové zásoby. Navzdory značné produkci amerického uhlí již od průmyslové revoluce, bude trvat 222 let než obnovitelné tuzemské zásoby uhlí při současné úrovni těžby dojdou,“ uvedla EIA.
Krátká tuna je jednotkou měrného systému v USA, v přepočtu činí 907,2 kilogramu. Těžba uhlí ve Spojených státech se v roce 2013 dostala na nejnižší úroveň za 20 let. Pokles produkce podle EIA způsobila nižší těžba v Apalačském pohoří a v západních oblastech Spojených států.
Celkem 93 procent uhlí, které se v USA spotřebuje, je používáno k výrobě elektřiny. „Očekává se, že uhlí i nadále zůstane důležitým palivem k výrobě elektrické energie ve Spojených státech při neexistneci politik, které by regulovaly snížení emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů,“ dodala EIA. Zavádění nových politik na omezení emisí CO2 z výroby elektrické energie by ale podle EIA mohlo výhled na využívání uhlí k výrobě elektřiny výrazně změnit.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) počátkem letošního června oznámila rozsáhlou koncepci „Clean Power Plan“. Navrhla pravidlo, jehož cílem je snížit emise CO2 z elektráren, a to stanovením emisních norem každým z amerických států a uložením pokut za jejich porušení. Zastánci návrhu tvrdí, že sníží znečištění ovzduší a ochrání zdraví Američanů i jejich životní prostředí pro budoucí generace. Odpůrci namítají, že opatření zvýší ceny elektřiny, zničí pracovní místa a ohrozí budoucnost uhelného průmyslu.
Americký prezident Barack Obama naznačil těžké časy pro uhelný průmysl již jako senátor v roce 2008 v rozhovoru pro San Francisco Chronicle. Tehdy konstatoval, že pokud někdo bude chtít ve Spojených státech postavit uhelnou elektrárnu, může. Pak ale zkrachuje, protože bude muset platit obrovské částky za skleníkové plyny, které bude elektrárna emitovat.
Loni v červnu Obama prohlásil, že kvůli dětem, zdraví a bezpečí všech Američanů, pověřil Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA), aby skoncovala s neomezeným dumpingem CO2 z elektráren, a aby vytvořila nové normy, týkající se znečištění, pro nové a již neexistující elektrárny. Uhelný průmysl tvrdí, že se cítí ve všech bodech prezidentovy energetické strategie opominut.
Laura Sheehan z American Coalition of Clean Coal Electricity nedávno podotkla, že fakta mluví sama za sebe. Upozornila, že uhlí zajišťuje téměř 40 procent americké energie. A to bez ohledu na to, jak hlasitě Obama hovoří o méně spolehlivých, dražších zdrojích energie, které ale nebudou schopny spolehlivě uspokojit poptávku základního energetického zatížení a energie USA.
EIA je součástí amerického ministerstva energetiky. Shromažďuje, analyzuje a šíří nezávislé a nestranné informace o energetice. Cílem je řádné formování politiky, efektivní trhy a veřejné povědomí o energii a její interakci s ekonomikou a životním prostředím.