Úspory přinesou zvýšení spotřeby

Elektřiny bude potřeba stále víc a zateplování budov, nebo používání úsporných žárovek na tom moc nezmění. Může za to Jevonsův paradox. Energetici s tím musí počítat.

Zateplování, zvyšování energetické účinnosti, úsporné spotřebiče to důvody, pro které by měla klesat spotřeba elektrické energie. Nebo by alespoň neměla stoupat. Jenže ještě jsou ve hře veličiny cena a dostupnost a také využitelnost. To jsou naopak důvody, pro které by spotřeba elektrické energie neměla klesat. Spíš bude stoupat.

Čtěte také:
Experimenty v energetice příliš nefungují
Česko stojí na energetické křižovatce

Protože když je něco levné a dostupné, proč to nepoužívat víc, než dosud? To je zároveň podstata takzvaného Jevonsova paradoxu, jehož autor, britský ekonom William Stanley Jevons (1835 – 1882, zdroj Wikipedie) si uvedené souvislosti všiml při rozmachu užívání parního stroje. K němu došlo poté, kdy jej zdokonalil James Watt. Díky němu se stroj stal efektivnějším a potřeboval tak méně uhlí, nebo dřeva. Jenže se se tím zároveň ukázal jako praktický pomocník a stal se žádaným výrobkem. V důsledku toho se zvýšila spotřeba uhlí i dřeva. Popsaný jev se zevšeobecňuje touto větou: „Zvyšování účinnosti využívání zdroje vede ke zvyšování rychlosti spotřeby daného zdroje“.

Když bude elektřina levná, nebo ji budou odběratelé spotřebovávat méněpři dosavadním způsobu využívání, začnou ji používat ještě někde jinde. Třeba pro topení, nebo pro jízdu elektromobilem…

Samozřejmě nikde není psáno, že se Jevonsův paradox musí projevit zrovna v evropské energetice 21. století. Ale příklad používání úsporných LED žárovek, ukazuje, že energetika není vůči tomuto jevu imunní. Díky úspornosti LED svítidel totiž lidé svítí častěji a delší dobu. A zřejmě o hodně delší dobu, protože podle serveru The Economist – na který se odkazuje materiál na Wikipedii – by se mohla do roku 2030 spotřeba elektřiny ke svícení až zdvojnásobit. Rok 2030 je přitom jedním z termínů, ke kterým se vztahují nápady a plány na defosilizaci energetiky.

Environmentálně usměrněná a ekologistickou lobby pronásledovaná energetika na to bude muset reagovat stavbou dalších a dalších větrníků a solárních elektráren, ovšem při současném utlumování (až do úplného utlumení) fosilních elektráren. Ale protože je jen stěží představitelné, že by se v dohledné době podařilo mít dostatečnou bateriovou zálohu pro celé státy, nebo pro celou Evropu, nebude existovat nic, jako energetická bezpečnost. Protože vítr ani slunce nevyrábějí elektřinu neustále.

A tak buď budou i nadále fungovat fosilní i jaderné zdroje jako záloha pro takové případy, nebo jako efektivnější a bezpečnější energetické řešení pro země, kde vítr či slunce nestačí celonárodní spotřebě. Nebo státy zavedou přídělovou energetiku. Na severu půjde domácnostem elektřina v pondělí, na jihu v úterý, vlaky budou jezdit ráno a večer, továrny budou mít elektřinu přes den, ale to ji zase nebudou mít domácnosti. V Rumunsku a Bulharsku dosud žije dost pamětníků podobného systému, který tam fungoval za komunistů. A podobný zážitek je stále možné získat v mnoha zemích světa.

Podle dosavadního světového vývoje se ovšem růst spotřeby elektřiny netýká a hlavně nebude týkat jen Evropy. Počet zařízení na elektřinu totiž ve světě rozhodně neklesá. S postupem vývoje a rozvoje v podstatě všech zemí světa se naopak budenadálezvyšovat. A tím pádem bude růst i hlad po elektřině. Otázka je, jakým způsobem jej budou sytit státy v Africe a Asii, zejména v té Jihovýchodní, kde stále roste energetická spotřeba uhlí, protože Evropa už si svou cestu vybrala.

Mohlo by vás zajímat:
Japonci začali těžit na mořském dně
Ve Švýcarsku vyvíjejí elektrogiganta
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj