V Havířově zmizely těžní věže i pracovní místa

Při požáru v roce 1961 zemřelo na Dole Dukla 108 horníků. Foto: OKD

V Dole Dukla, který byl uzavřen před 10 lety, pracovalo v 80. letech minulého století 4000 lidí. Foto: OKD

Na první pohled nejvýraznější změnou, která nastala v Havířově po zavření Dolu Dukla, je odstranění těžních věží z panoramatu města. Nejvýznamnějším dopadem útlumu hornické činnosti ale byl úbytek pracovních míst.

V Dole Dukla pracovalo v 80. letech minulého století 4000 lidí. Na konci roku 2006 při ukončení těžby tam bylo 1600 zaměstnanců.

Čtěte také:
Nadace OKD ocenila osobnosti regionu
Paskov se nedožije ani šedesátky

Celých 36 let zde pracoval i báňský inženýr Eduard Heczko, z toho posledních 12 let fáral. Byl revírníkem a pak vedoucím úseku. Z dolu ale odešel ještě před vyhlášením jeho útlumu: Od roku 1998 byl zastupitelem, a když se v roce 2002 KSČM, za niž kandidoval, dostala do koalice, šel rovnou z dolu dělat primátorovi ekonomického náměstka. Tím byl až do loňska, teď je v důchodu.

Řada občanů Havířova pracovala na Dukle a ti, kteří byli ještě v produktivním věku, museli začít jezdit na jiné šachty. Někteří šli do důchodu. Ale v zaměstnanosti se to projevilo i jinak, protože nešlo jenom o důl, ale i o další provozy, které navazovaly a zajišťovaly pro šachtu nějakou činnost,” řekl Heczko.

Kolik pracovních míst tak ve městě ubylo, si netroufá odhadnout. „Říká se, že na jedno pracovní místo v dole, to znamená na jedno hornické místo, navazují dva až tři další zaměstnanci v jiných oborech, na povrchu i mimo šachtu,” uvedl Heczko.

Připomíná, že na Havířov mělo zavření Dukly i finanční dopad. „OKD platilo, tak jako platí dosud všem ostatním obcím, kde těží uhlí, nějakou částku za každou vytěženou tunu. Samozřejmě záleželo na vytěženém množství, ale v některých letech to mohlo být i v desítkách milionů korun,” vysvětlil bývalý horník a náměstek primátora Heczko.

Útlum hornictví přispívá k ovlivňování zaměstnanosti v celém kraji. Zatímco ještě v roce 1991 měla těžební firma OKD 73 000 zaměstnanců, nyní je to i s pracovníky dodavatelských firem asi 11.000 lidí. Nezaměstnanost v celé České republice byla na konci roku 2016 pod pěti procenty, v Moravskoslezském kraji, který je na tom po Ústeckém nejhůř, ale dosahovala 7,1 procenta a přímo v okrese Karviná 10,3 procenta. Karvinsko je okresem s největší nezaměstnaností v celé zemi.

Naopak pozitivně se útlum dolu projevil v některých havířovských okrajových částech, například v Dolní Suché nebo Prostřední Suché, kde se těžba projevovala například poklesy povrchu. „To skončilo. Ono se říká, že po ukončení těžby se ten povrch uklidní do pěti let,” podotkl Heczko.

Nedostatkem pracovních míst ale město trpí dodnes, a nesouvisí to jen se zavíráním dolů. Podle Heczka je to i hlavním důvodem, proč Havířov každoročně přichází skoro o tisíc obyvatel, loni například odešlo 878 lidí.

Není tady dostatek práce pro mladé lidi. Samozřejmě možnosti se hledají. Místo Dolu Dukla je průmyslová zóna, kde letos švédská firma Mölnlycke dokončí továrnu na výrobu zdravotnických setů, která zaměstná až 300 lidí. Pozemky jsou tam ještě k dispozici, snad se objeví nějaký investor a vybuduje další pracovní místa,” řekl Heczko.

Na konci března skončí těžba v Dole Paskov. Další doly v kraji by měly fungovat zřejmě nanejvýš do roku 2023. Budou tak potřeba další nová pracovní místa. Povrchoví pracovníci ze šachet, jako jsou zámečníci či elektrikáři, najdou podle Heczka práci snadněji. „Možná horší to bude s pracovníky z úpraven uhlí a podobně. Ale horníci jako takoví, kteří jsou zvyklí na těžkou, tvrdou práci, ti najdou v tom současném vyspělém technickém provozu nových fabrik těžko uplatnění. Tam už to je přece jenom jemná práce, daleko přesnější a musí tam být i kvalifikace,” uzavřel bývalý náměstek havířovského primátora Heczko.

Mohlo by vás zajímat:
Nejsevernější švédské město se přesune
Rekultivace po hornolužicku
Dříve měsíční krajina, dnes poklad přírody