V jaderné elektrárně našli virus

Gundremmingen_Nuclear_Power_Plant_wikipedia_Felix König _compressed

V počítačové síti elektrárny byl virus již od roku 2008. Foto: wikipedia.org Felix König

V bavorské jaderné elektrárně Gundremmingen patřící společnosti RWE byl nalezen počítačový virus. Nebezpečný software byl objeven při přípravě revize v bloku B. Elektrárna bude deaktivována v roce 2021.

Virus neznamenal přímé ohrožení pro pracovníky nebo obyvatelstvo, protože všechny citlivé oblasti elektrárny jsou oddělené a nejsou přímo připojené k Internetu. Nicméně o události musel být informován dozorčí orgán a Federální úřad pro bezpečnost v oblasti informačních technologií, uvedl server msn.com.

Specialisté obsluhy ze společnosti RWE budou nyní zjišťovat, jak se virus v roce 2008 při dovybavení do počítačového systému dostal. Objevený virus se snažil vytvořit nevyžádané připojení k Internetu.

Čtěte také:
Rakušané zuří kvůli Dukovanům
Česká energetika v německých kleštích

Elektrárna Gundremmingen byla uvedena do provozu v roce 1984 po osmi letech výstavby. Má dva jaderné bloky, každý o výkonu 1,34 megawatt. Zdroj každý rok vyprodukuje 21 miliard kilowatthodin elektřiny, což představuje přibližně třetinu celkové roční spotřeby v Bavorsku.

Němci za energetickou revoluci krvavě platí

Německo se rozhodlo uzavřít všechny jaderné elektrárny do roku 2022 a nahradit konvenční zdroje energie těmi obnovitelnými. Obrovským problémem energetické přeměny jsou ale její rostoucí náklady. Poplatek, který souvisí s rozvojem obnovitelných zdrojů, a platí ho spotřebitelé v cenách energie, se zvedl z loňských 6,17 na 6,35 centů za odebranou kilowatthodinu. Cílová hodnota pro poplatek za obnovitelné zdroje se přitom neměla podle vládních plánů přehoupnout v roce 2020 přes 3,5 centu za kilowatthodinu.

Výsledkem je neustálý růst koncové ceny elektřiny pro domácnosti a firmy. Domácnosti platí o 41 procent více než průměrná domácnost v Evropské unii. Vláda přitom chtěla tento rozdíl udržet na 25 procentech. Firmy mají elektřinu dražší o 19 procent, než činí průměr EU. Podle vládních plánů má být v roce 2020 navýšení maximálně o 8,5 procent.

Celkem letos zaplatí spotřebitelé za energetickou přeměnu 22,88 miliardy eur (více než 620 miliard korun). V roce 2020 se podle propočtů provozovatelů přenosových sítí tato částka zvedne až k 30 miliardám (téměř 815 miliard korun). Poroste tak i poplatek účtovaný za každou spotřebovanou kilowatthodinu.

Další náklady navíc vyžaduje udržování stability sítě. V roce 2014 zaplatili provozovatelé přenosových sítí za regulaci výkonu elektráren 187 milionů eur. Loni to bylo už 250 milionů eur. V roce 2020 by se mohly tyto náklady vyšplhat na miliardu eur.

Mohlo by vás zajímat:
Němci krvavě platí za energetickou revoluci
Německý vicekancléř varuje před opuštěním uhlí
Německá Energiewende ohrožuje chudé



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze