V krizi si bude muset energie zajistit každý sám

Dovoz energií v průběhu vážné evropské krize? Přeshraniční dodávky elektřiny v případě rozsáhlých výpadků?  „Na to můžete zapomenout,“ připomněla politikům Pražská bezpečnostní konference.

„Ochrana vlastních národních zdrojů a jejich využití v době krize, to je také velmi důležité bezpečnostní kritérium,“ zdůraznil na 14. Pražské bezpečnostní konferenci armádní generál Petr Pavel. Ten tři roky působil v nejvyšší vojenské funkci v NATO, když předsedal jeho vojenskému výboru.

Čtěte také:
Proč nemůže energetika fungovat jen na OZE?
Rosatom je hrozba, varuje generál

Jeho věta je jasným vzkazem všem, kteří se pohybují okolo evropské energetiky. Znamená, že i ve 21. století platí známé „košile bližší než kabát“. Jinými slovy, že když nebude mít dostatek elektřiny Německo, nebude jednoduše vyvážet svoji elektřinu do Česka, které jí bude mít také nedostatek. A to samé platí pro i pro ostatní státy. Určitě ne v první fázi nedostatku, výpadku, krize, či jak se bude situace, v níž bude akutní nedostatek elektřiny, nazývat. Nikdo ovšem netuší, jak dlouho ona první fáze bude trvat. Protože nikdo teď neví, kvůli čemu ona hypotetická krize vypukne.

Že nemusí jít zrovna o válečný konflikt, který většina aktivistických příznivců obnovitelných zdrojů považuje v Evropě za nemožný (!), dokazuje aktuální případ Belgie (zde). Tedy země, ve které se na jednáních Evropského parlamentu scházejí všichni ti, kteří hlasují pro téměř nedosažitelné omezení emisí automobilů a chtějí nejlépe hned vyřadit z provozu všechny fosilní elektrárny. Belgie má 60 procent své elektřiny ze dvou svých jaderných elektráren. Jedna z nich má nyní odstávku plánovanou, druhá neplánovanou a z celkem sedmi jaderných bloků vyrábí jen jeden. A Belgii najednou chybí na zimu asi 1700 megawattů.

Země kvůli tomu zapojila do provozu staré už nepoužívané elektrárny na ropu a zemní plyn, zvýšila také dovoz zkapalněného zemního plynu po moři a instaluje dieselové generátory. Ovšem pokud to nebude, spolu s dovozem stačit, dojde na vypínání elektřiny.  Nouzový plán počítá například s vypínáním světel u dálnic a s omezováním výroby v průmyslových podnicích. Pokud by to nestačilo, může dojít na každodenní vypínání elektřiny na tři hodiny ve venkovských oblastech a zastavování vlaků a tramvají. Úřady také vyzývají domácnosti, aby samy snížily spotřebu, aby méně žehlili, nebo vařili jen na jedné ploténce elektrického sporáku. Což už začíná připomínat Rumunsko za Ceauceska. Nebo válečné hospodářství.

Je tedy zřejmé, co by mělo být cílem politiků, bez ohledu na to, zda jsou příznivci rychlého přechodu na energetiku z obnovitelných zdrojů, nebo zda zastávají technologicky podložený názor o pozvolné proměně energetiky. Vždy by měli dbát o maximální schopnost České republiky mít vlastní národní zdroje a umět je v krizi využívat.

V případě energetiky to znamená nedimenzovat ji tak, aby vlastní zdroje pokrývaly národní potřeby „tak akorát“, což je to, co propagují aktivisté z Greenpeace a dalších aktivistických organizací. Naopak! Energetika musí být postavená neustále tak, aby při zapojení všech zdrojů dokázala s rezervou pokrýt potřeby republiky. To neznamená, že ty zdroje musí být permanentně všechny v chodu. Ale musí být připravené, aby mohly začít dodávat elektřinu v době, kdy vznikne problém, a běžné dovozy elektřiny přestanou stačit.

Ve svém úvodním slově generál připomněl i českou jadernou energetiku a její spojitost s národní bezpečností. „Při posuzování by měla bezpečnostní kritéria hrát jednu ze zásadních rolí. Jaderná elektrárna vytváří jednoznačně závislost nejen v jádru, ale i v oblasti financí a podobně. To by Rusku dávalo velký prostor k posílení jeho vlivu,“ upozornil Pavel.

Mohlo by vás zajímat:
V Brazílii nalezli obří smaragd za 10 miliard korun
Služební auto obra Koloděje
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme