V uhlí našli pravěkého žraloka

Uhelná sloj u Nýřan na Plzeňsku je doslova rájem paleontologů. V uhlí zde byl totiž nalezen pravěký žralok, obojživelník krytolebec nebo zbytky karbonského pralesa. V současnosti probíhá paleontologický výzkum, který realizují odborníci Západočeského muzea v Plzni.

Současné výzkumy přitom navazují na historické nálezy a výzkumy, které tu probíhaly už na konci 19. století. „Nýřanská uhelná sloj může obsahovat takzvané plynové – sapropelitové uhlí, ze kterého popsal paleontolog Antonín Frič koncem 19. století v obsáhlé monografii velké množství nových druhů živočichů z období karbonu. Tyto nálezy se staly světově proslulými,“ vysvětlil Jan Bureš z oddělení paleontologie Západočeského muzea v Plzni. Bohužel po uzavření hlubinného dolu Humboldt u Nýřan v roce 1901 možnost získávání dalších nálezů zkamenělých žraloků, ryb, obojživelníků, plazů a hmyzu zanikla.

Pomohla sonda
V posledních letech ale byla hledání vrstvy plynového uhlí v terénu věnována intenzivní pozornost. A k radosti vědců došlo k jejímu objevení v roce 2011 na lokalitě Pankrác u Nýřan takzvanou bagrovanou sondou. „Lokalizace sondy byla výsledkem projekce výpočtů z historických důlních map a informací získaných z geologického terénního mapování. Sonda poskytla nálezy těla žraloka, kompletního těla obojživelníka krytolebce, býložravé ryby a menších zbytků suchozemského hmyzu,“ doplnil Bureš.

Čtěte také:
Třetihorní zkamenělý strom půjde do muzea
Kdo hledá v lomu želvy?

Jenže objevům na Nýřansku ještě nebyl konec. Druhým významným paleontologickým objevem bylo nalezení vrstvy sopečného popela, tzv. tufu, který zde pohřbil před 300 miliony lety karbonský prales. Po několikaletém intenzivním hledání nakonec v roce 2012 došlo k objevení této vrstvy v lokalitě Doubrava. „Fosilie rostlin jsou zachovalé na místech jejich původní růstové pozice. Často jsou dobře zachovalé i jejich anatomické struktury, tedy vnitřní stavba stonku, pokožka listů a výtrusnice,“ připomněl Bureš.

Tisíce fosilií
V roce 2013 byla u Nýřan na lokalitě „Doubrava 1“ odhalena a paleontologickými metodami prozkoumána vrstva tufu na ploše 48 metrů čtverečních v hloubce sedmi metrů. Vrstva obsahovala několik velkých kusů rostlin stromovitého vzrůstu a velké množství drobnějších zbytků rostlin. Celkem se preparacemi výzkumníkům podařilo odhalit více než 3800 drobných vzorků fosilií. Nálezy představují celkem sedm druhů rostlin stromovitého vzrůstu, například plavuně, stromové kapradiny a přesličky, cordait a sedm druhů rostlin bylinného vzrůstu, které tvořily podrost pralesa a liány. „Nalezeny byly také výtrusnice, semena a šištice. U rostlin je částečně zachovalá jejich anatomická stavba, časté jsou stopy po napadení hmyzem, například vykousané chodbičky a koprolity,“ dodal Bureš.

Zkamenělý svět
Paleontologické nálezy nejsou jen důležitým zdrojem pro vědecký výzkum, západočeské muzeum se o ně rozhodlo podělit i se svými návštěvníky. Do jedenadvacátého března mohou zájemci zavítat do výstavního sálu Národopisného muzea Plzeňska, kde na ně čeká výstava nazvaná Zkamenělý svět u Nýřan. Na vlastní oči si tak mohou prohlédnout vzácné nálezy živočichů, zkamenělých stromových plavuní, kapradin a přesliček a dalších drobnějších druhů rostlin. Zkameněliny doprovázejí také mikrofotografie jejich zachovalých buněčných struktur.

Mohlo by vás zajímat:
Tomáš Lippert – lovec fosilních želv
Reportáž: Safari na vlastní kůži
Důl Jeroným odkryl nová tajemství



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze