Ve Zlatých Horách ožívá hornická památka

Práce na zpřístupnění štoly byly zahájeny v roce 2013. Foto: DIAMO

Město Zlaté Hory dokončilo rekonstrukci a práce na zpřístupnění hornické kulturní památky – středověké Poštovní štoly. Slavnostním otevřením začala nová éra jednoho z hlavních důlních děl ve zlatohorském rudním revíru, který nabízí laické i odborné veřejnosti hned několik hornických rarit. Státní podnik DIAMO se podílel na přípravách jako správce důlních děl v revíru a odborný dohled.

„Největší chloubou je replika dřevěného zařízení, které čerpalo z dolu vodu. Postavili ji odborníci podle mapy z roku 1770 a je funkční. Část míhadlového čerpadla ze 17. století byla ve štole zachována. Jedná se o unikátní zařízení v České republice. Věříme, že Poštovní štola se stane atraktivním místem pro turisty, ale i školní výlety a exkurze,“ uvedl při slavnostním zahájení starosta Zlatých Hor Milan Rác. Poštovní štola bude pro turisty otevřena v červnu.

Čtěte také:
Hüner: Letos bude snížen počet lokalit pro úložiště
Podpora OZE už je ekonomicky zvrácená

Práce na zpřístupnění štoly byly zahájeny v roce 2013. Postavil se portál štoly a bylo vyčištěno několik set metrů důlních chodeb, do kterých vstoupil člověk po několika staletích. V rámci II. etapy proběhl rozsáhlý archeologický průzkum, našlo se více než 600 ks nálezů. Město také nechalo přeložit některé historické dokumenty z muzea ve Vídni.

„Máme na starosti desítky hlavních důlních děl v tomto revíru a těší nás, že alespoň pro některé z nich se našlo nové využití a mohou tak přispět k rozvoji regionu. Poštovní štola je hornicky i geologicky zajímavým místem s uchovanou dobovou atmosférou,“ řekl závodní dolu Jan Kotris ze státního podniku DIAMO.

Poštovní štola byla jedním z hlavních důlních děl na polymetalickém (Cu, Pb, Zn, Ag) ložisku ZH-východ ve zlatohorském rudním revíru. První zmínka o této štole je z roku 1513, kdy byla označována jako Kupferzeche nebo také Štola Sv. Trojice. Vyražena byla v úrovni 615 metrů n. m. a největšího rozmachu dosáhla důlní činnost po znovuobjevení ve druhé polovině 17. století. Na mapách z 18. století je štola zakreslena jako součást důlního pole „Kaiserliches Bergwerk Maria Theresia“. V různých úrovních důlního díla jsou historicky cenné dobře zachovalé části ručně sekaných chodeb z nejstarších dob a vodotěžní zařízení s dřevěným potrubím.

Ve východní části dolu je terasovité hloubení, které ústilo až na povrch. Jižní, nejhlubší část dolu, je propojena do otevřené komory jedné z novodobých dobývek. Další historickou raritou svědčící o způsobu ražby a dobývání pozdního středověku a raného novověku jsou dochované zbytky hrání dřeva určené na tzv. sázku – ražbu sázením ohně, neboli krušením, kdy se hornina narušovala prudkým žárem ohně rozdmýchaným prouděním vzduchu. Kulturní památkou byla štola prohlášena jako středověké důlní dílo 15. 8. 1994.

Foto: DIAMO

Město Zlaté Hory požádalo státní podnik DIAMO o převod štoly do svého vlastnictví v březnu 2012. Po nabytí do majetku města 20.5.2013 byla štola geodeticky zaměřena a vypracována projektová dokumentace sanačních a rekultivačních prací s cílem zpřístupnění Poštovní štoly k prohlídkovým účelům.

V červnu roku 2015 byl veřejnosti otevřen první okruh veřejných prohlídek. Cílem však bylo rozšíření základního prohlídkového okruhu a zejména zachování zbytků původních historických zařízení a původního rázu prostor a možnost využití vytvořených a sanovaných prostor pro instalaci a provoz exponátů z období historické části dolu.

Foto: DIAMO

Investorem prací v objemu cca 15 milionů korun bylo město Zlaté Hory. Celková délka upravovaných úseků byla cca 880 m a odtěžilo se celkem 1750 m3 materiálu. Dotaci poskytlo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Práce ve II. etapě provádělo sdružení Zepra mining – KR důlní služby, Poštovní štola. Odborný dohled zajišťuje závodní dolu Jan Kotris z odštěpného závodu GEAM státního podniku DIAMO.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
VIDEO: Jak složit bagr za 90 vteřin
VIDEO: Největší hydrostatický buldozer na světě