Vedra v Německu připomněla důležitost uhlí

Německo disponuje třiceti tisíci větrníky s celkovým instalovaným výkonem kolem 58 tisíc megawattů. V horku a bezvětří se však jejich výkon rychle snižuje až k nule. Foto: wikipedia-Philip May

Německo vyrobilo poprvé v historii z obnovitelných zdrojů více elektřiny než z černého a hnědého uhlí. Nedávná úmorná vedra ale ukázala, jak zranitelná je energetika spoléhající na vítr, slunce a vodu.

Extrémní teploty šplhající se až ke čtyřicítce byly často provázeny naprostým bezvětřím. Často se stávalo, že na třicet tisíc větrníků s celkovým instalovaným výkonem kolem 58 tisíc megawattů prudce snižovalo výrobu elektřiny, která se někdy blížila nule. „Během července a srpna se nejednou stalo, že ze soustavy vypadlo 1200 až 1400 megawattů, což přibližně odpovídá výkonu jedné jaderné elektrárny,” citoval server iHned.czze zprávy berlínského výzkumného ústavu Agora Energiewende.

Čtěte také:
Němcům se Energiewende vůbec nedaří
Energetické dilema papeže Františka

Výpadky v dodávkách tak často musely nahrazovat uhelné a také jaderné elektrárny. Kapacity, jichž se chce Německo během několika let zbavit.

Aby se větrníky pořádně roztočily, musí hodně foukat. A to se děje hlavně v době, kdy nastává změna počasí. Ale protože se nad Skandinávií dlouho držela oblast vysokého tlaku vzduchu, panovalo ve značné části Německa téměř bezvětří,” vysvětlil expert ChristophPodewils. Německé větrníky během července dodaly do sítě 4,4 miliardy kilowatthodin, což bylo o pětinu méně než loni ve stejném měsíci.

Vedra snižují také výkon solárních elektráren. „Velmi vysoké teploty nejsou pro jejich moduly optimální. Příjemných je asi 23 stupňů Celsia,” tvrdí Robin Girmes z agentury EnergyWeather.

Na uhlí se lze spolehnout, říká šéf RWE

Letošní léto tak dalo do ruky pádné argumenty obhájcům uhlí, které podle nich může ještě spoustu let sloužit jako levný a hlavně stabilní zdroj energie.

Každý se mohl poučit, jak důležitý pro hospodářství je pestrý energetický mix, v němž každý druh paliva sehrává důležitou úlohu,”uvedk pro Handelsblatt Martin Schmitz, šéf energetického koncernu RWE Group.

Její součástí je RWE Power AG, provozující v Německu jenom uhelné a jaderné elektrárny (po odštěpení dceřiné firmy Innogy specializované na “zelený proud”). Rovněž vlastní hnědouhelné doly. Právě hnědé uhlí, kterého Německo těží nejvíce na světě (kolem 170 milionů tun ročně), skýtá podle Schmitze záruku spolehlivého zásobování elektřinou.

RWE, E.ON a další energetické koncerny provozující klasické elektrárny varují před unáhleným uzavíráním uhelných elektráren. Připomínají situaci na počátku roku 2017, kdy v Německu nastalo “tmavé bezvětří”. Nebe bylo dlouho zatažené, a ani vítr nefoukal.

Vládní strany CDU/CSU a SPD ve své koaliční smlouvě podepsané letos v únoru stanovily, že elektrárny využívající energii větru, slunce a biomasy budou nejpozději v roce 2030 dodávat 65 procent veškeré elektřiny. Tento velice ambiciozní záměr je reálný pouze za předpokladu, že se zrychlí výstavba dálkových přenosových tras vedoucích ze severního Německa, kde je nejvíce větrných parků, směrem na jih a jihozápad. Projekty počítají s celkovou délkou 7700 kilometrů, postaveno zatím bylo asi 900 kilometrů. „Výstavba nových přenosových tras nabrala katastrofální zpoždění,” varoval během nedávné návštěvy Spolkové agentury pro správu rozvodných sítí v Bonnu spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU). Slíbil, že ještě letos předloží návrh nového zákona, který umožní urychlit výstavbu tím, že zjednoduší plánování a zkrátí schvalovací procedury.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Rypadlo váží jako 2700 škodovek
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu