Velká trojka bude řešit energetickou budoucnost

Setkání mocných mužů se odehraje na Pražském hradě. Foto: wikipedia.org Stefan Bauer

Na Pražském hradě se dnes odehraje významná schůzka. Za prezidentem Zemanem tam dorazí premiér Andrej Babiš (ANO) a generální ředitel polostátní energetické skupiny ČEZ Daniel Beneš.

Tématem budou české energetické zítřky. Vláda už rozhodla, že nechá postavit nové jaderné bloky. Na klíčové slovo, kdo se investice ujme a kde na ni vezme peníze, se však teprve čeká. Zatímco ministr průmyslu Tomáš Hüner (za ANO) naléhá, aby se do akce zapojil ČEZ, firmě se nechce. Nyní záleží na tom, kdo se bude moci opřít o podporu Zemana, uvedly Lidové noviny (LN).

Čtěte také:
Beneš: Vztahy s Babišem nejsou napjaté
Beneš v podezření ze střetu zájmů

Babiše s Benešem si k sobě zavolal prezident, schůzku pořádá on. „Setkání tematicky navazuje na jednání expertního týmu pana prezidenta, které se v Lánech konalo 27. května a bylo věnováno energetické koncepci Česka,“ sdělil LN hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Porada s prezidentem se koná týden před valnou hromadou energetického gigantu. Jako osmý bod je na plánovaném programu zahrnuta položka Informace o důvodech zvažování transformace Skupiny ČEZ.

Právě na tématu transformace – neboli rozdělení energetické skupiny – se ČEZ střetl s ministrem Hünerem, potažmo jím vedeným vládním Stálým výborem pro jadernou energetiku.

ČEZ přišel po svých analýzách s tvrzením, že nejlepší cestou, která vede k zajištění stavby nových reaktorů, je, když se rozdělí na dvě části. V jedné zůstane uhlí s jádrem, ta by celá patřila státu a stavěla bloky. Do druhé by přešly perspektivní obnovitelné zdroje a distribuce, v této nové společnosti by naopak stát svůj podíl prodal většinově soukromníkům a nechal si jen dvacet procent.

Externí analýzy od poradenské společnosti PwC, které si nechal vypracovat vládní stálý výbor, však ukázaly, že ČEZ ve svých podkladových materiálech, jimiž prosazoval transformaci, vůbec nevyčíslil, jaký by byl celkový dopad na státní rozpočet. U několikasetmiliardové strategické investice je to přitom zásadní.

„Rozhodnout lze o čemkoli. Ale jak dobré a správné takové rozhodnutí může být? Na základě nekompletních a nedostatečných podkladů, které mi doposud byly předloženy, já ani současná vláda rozhodovat nebudeme. Vedení ČEZ tlačí na rychlé rozhodnutí, ale přitom doposud nebylo schopno dodat relevantní podklady. Já se do neodpovědného rozhodnutí dotlačit nenechám,“ řekl LN v polovině května ministr Hüner.

Ten zároveň uvedl, že za mnohem vhodnější považuje variantu, v rámci níž si ČEZ založí stoprocentně vlastněnou dceřinou společnost, která se projektu ujme. Stát by tak nepřišel o vliv ani o výnosy z dividend, naopak ČEZ by nesl část rizika.

Některým soukromým akcionářům se stejně jako vedení firmy nelíbí, že by měli spolu se státem převzít na svá majetková bedra nejisté výhledy okolo obrovského jaderného projektu. Na druhou stranu je logickým předpokladem, že to bude právě ČEZ – jediná tuzemská entita, která má potřebné znalosti a zkušenosti –, kdo se dostavby jaderných elektráren ujme.

Prezident Zeman ani premiér Babišse dosud oficiálně nevyjádřili, co si o problému myslí. Podle informací LN ale prezident vyslovil mínění v úzkém kruhu svého expertního týmu na energetiku na zmíněném květnovém zasedání v Lánech. Tam uvedl, že transformaci nepovažuje za dobrý nápad. Babiš se pak v podobném duchu vyslovil na nedávné konferenci Český národní zájem, kterou pořádala Mafra a na níž byl přítomen také Beneš.

Kdo a za co bude stavět nové bloky, chce vláda rozhodnout do konce letošního roku. Není prostor pro další otálení, Dukovanům skončí životnost asi v roce 2035, což je současně rok, kdy by mohly být hotové nové bloky – pokud se brzy začne.

Bez nich by byla ohrožena stabilita dodávek, protože jádro pokrývá více než třetinu tuzemské spotřeby, a jak se bude utlumovat výroba z uhlí, význam atomové energie poroste. Ostatně čísla už to dokazují. Mezi lety 1990 až 2016 vzrostla v České republice výroba jaderné energie o 91,5 procenta, což byl největší růst v celé Evropské unii. Ve stejné době Německo naopak atomovou výrobu utlumilo, o 44,5 procenta.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Znáte toto unikátní hornické muzeum?
Nové Komatsu: Pohroma pro řidiče dumperů
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech