Vesnický potok se spojí s řekou Bílinou

Kompletně by měl být projekt gravitačního propojení přeložky Vesnického potoka s řekou Bílinou přes vnitřní výsypku ČSA dokončen v příštím roce. Foto: Czech Coal

Čilý stavební ruch v bezprostřední blízkosti správní budovy SVAPO v lokalitě ČSA, stejně jako dopravní omezení na jedné z příjezdových cest přímo do těžební lokality. I to s sebou nesou práce na akci nazvané Napojení ÚSES Komořansko – gravitační propojení přeložky Vesnického potoka s řekou Bílinou přes vnitřní výsypku ČSA.

Přesně takový je totiž název akce, která přímo v lokalitě ČSA probíhá a je jedním z projektů financovaných z vládních 15 miliard korun určených na odstraňování ekologických škod. „V konečném výsledku dojde k propojení Vesnického potoka přes vodní nádrže Hedvika a Marcela až do řeky Bíliny. Gravitační napojení Vesnického potoka do řeky Bíliny je vlastně poslední z celkem třinácti stavebních objektů této rozsáhlé akce,“ vysvětlil Pavel Macek, specialista výroby Severní energetické.

Čtěte také:
Severní energetická získala Zlatého Permona
Dámy, které žádná technika na šachtě nenahradí

Současné práce probíhají na území o rozloze zhruba 60 metrů a zahrnovaly mimo jiné přeložku komunikace kolem budovy SVAPO, v jejímž místě je potřeba vybudovat uzavřené koryto, kterým budou vody z Vesnického potoka do řeky Bíliny přitékat. „Tento prostor se postupně bude betonovat a je třeba zde zajistit absolutní sucho, aby beton mohl správně tvrdnout. Při dodržení všech technologických postupů by za ideálních podmínek měly práce trvat tři až čtyři měsíce. Hotovo by tak vše, včetně přeložky komunikace, mělo být během podzimu,“ doplnil Macek.

Kompletně by měl být projekt gravitačního propojení přeložky Vesnického potoka s řekou Bílinou přes vnitřní výsypku ČSA dokončen v příštím roce. Poté bude následovat zkušební provoz pod dozorem státní správy. Po dokončení by jeho provozovatelem měla být Severní energetická, snahou ovšem je, předat jej do správy Povodí Ohře, které se stará i o nedaleké vodní dílo Jezeří.

Cílem celého projektu je využít morfologie jižní části již částečně rekultivovaného prostoru hnědouhelného lomu ČSA k vybudování lokálního biocentra a biokoridoru a napojení vnitřní výsypky na stávající územní systém ekologické stability (takzvaný ÚSES). Stávající vodní nádrže Marcela a Hedvika, vybudované v rámci rekultivačních prací, budou využity ke zvýšení retence vody na vnitřní výsypce lomu ČSA a tím jeho větší ochrany před přívalovými vodami.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Sen každého kluka z pískoviště
V lomu našli pravěký strom starý 20 milionů let
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu