Větrné paradoxy

Nedělní vichřice, která zasáhla celé Česko, sivyžádala čtyři lidské životy, způsobila milionové škody, zastavila vlaky, statisíce lidí připravila o dodávky elektřiny, polámala hektary lesů. Zároveň však krátkodobě dostala cenu elektřiny do záporných hodnot.

Výrobci energií v Česku platili o víkendu kupujícím za odběr elektřiny, kterou vyrobili. Podle dat Operátora trhu s elektřinou (OTE) trval tento stav na denním trhu s elektřinou 18 hodin od sobotního večera do nedělního odpoledne. Důvodem byla především vysoká výroba z německých i tuzemských větrných elektráren, způsobená vichřicí.

Čtěte také:
Proč zelené počty nevycházejí?
Němci platí za elektřinu rekordní ceny

Sama o sobě by tato informace mohla být důkazem toho, že obnovitelné zdroje, v tomto případě konkrétně větrné elektrárny, přebírají otěže energetiky. Ve světle škod a obětí však hodnota zdánlivě pozitivní informace poněkud černá. Celý příběh je ale ještě mnohem zamotanější.

Vichřice opět ukázala, jak nepředvídatelné a nestabilní obnovitelné zdroje jsou. Prudký nárůst výroby elektřiny z větrníků dal pořádně zabrat přenosové soustavě. Provozovatel tuzemské přenosové soustavy ČEPS už v pondělí sdělil, že kvůli náporům elektřiny z Německa musely být během víkendu opět použity transformátory v Hradci u Kadaně.To je jedna strana mince. Tou druhou jsou naopak období, kdy vítr nefouká. Tehdy padá výroba z větrníků na nulu. U solárních zdrojů nastává stejná situace, když nesvítí slunce. Fotovoltaické panely nezvládají ani zimní mrazy. Vodní zdroje jsou pak logicky neúčinné v období sucha.

Komunisté kdysi razili heslo „Poručíme větru dešti“. Bylo nesmyslné a zůstává dál. Lidstvo ve svém vývoji dokázalo neuvěřitelné věci. Na rozmary přírody jsme ale stále krátcí. To v důsledku znamená, že obnovitelné zdroje elektřiny sice již umíme využívat jako velmi užitečné pomocníky, spoléhat se na ně ale nemůžeme. Rozhodně ne v České republice, která leží v oblasti mírného podnebného pásu, což znamená, že se zde počasí během roku dosti významně mění.

Pokud tedy nechceme ohrozit vlastní energetickou bezpečnost a riskovat výpadky dodávek elektřiny, musíme i nadále sázet na konvenční zdroje, v našem případě jádro a uhlí. A to navzdory křiku ekologických aktivistů. Ani oni totiž větru a dešti poručit neumějí, i když se nám to občas snaží namluvit stejně vehementně, jako kdysi komunisté.

Mohlo by vás zajímat:
Polská premiérka chce zachránit uhelný průmysl
Polský prezident odmítá Kjótský protokol
TOP 10 navždy bohatých



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze