Charanzová: Ideologie zastínila rizika OZE

Podle zkušeností Dity Charanzové je europoslancům bližší ochrana průmyslových odvětví před konkurencí z třetích zemí, než realistický přístup k OZE. Foto: charanzova.cz

Poslankyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) dává v rozhovoru pro iUHLI.cz nahlédnout do poměrů v této instituci. Ty bohužel nejsou realistickému přístupu k energetice příliš nakloněné.

Podle poslance Evžena Tošenovského, jste v Evropském parlamentu neměli při rozhodování o snižování emisí a podílu obnovitelných zdrojů „reálné ekonomické informace” k podílu obnovitelných zdrojů vyšším, než 30 procent. Jaké a jak kvalitní informace jste vůbec měli k dispozici?

Na rozdíl od kolegy Tošenovského, jsem o této legislativě hlasovala až během jejího projednávání na plénu EP, takže se mi vaše otázka hůře posuzuje. Zde jsem za klíčové považovala zejména stanoviska, která prezentovala česká vláda a podle kterých jsem také postupovala v rámci schvalování. Samozřejmě jsme měli k dispozici také další podklady zpracované jak příslušným výborem, tak i sekretariátem naší frakce.

Čtěte také:
Proč zelené počty nevycházejí?
Podpora OZE už je ekonomicky zvrácená

Kritika nedostatečných informací před hlasováním se netýká jen ekologické legislativy. Provázela i hlasování o směrnici omezující držení zbraní. Víte i o dalších takových případech?

Nechci paušalizovat a tvrdit, že je to pravidlo. To určitě ne. V řadě případů jsou podklady velmi dobře připraveny. Pak ale nastanou situace jako například u vámi zmíněné zbraňové směrnice, kdy se nám potřebné penzum informací na stole ani tak nesejde a není vůle ze strany Komise jako předkladatele textu je doplnit. Pak je problém, když je málo nás, kterým to vadí. Nedávno se něco podobného stalo například také u zákazu některých látek používaných při přípravě potravin jako kebab či gyros. I zde jsem se ptala po podrobnějších podkladech, které by mne měly přesvědčit o zdravotní závadnosti těchto látek. Nakonec jsem hlasovala pro odložení debaty do doby, než budou na stole právě takové závěry z odborné studie, které mne přesvědčí o tom, že máme něco zakázat.

O tom, že je dobré využívat i obnovitelné a nejlépe bezemisní zdroje celkem nikdo nepochybuje. Otázkou však je jejich reálná kapacita v různých zemích. Jak k těmto skutečnostem většina poslanců EP přistupuje?

V tomto ohledu je většina poslanců spíše progresivního ražení a jsou toho názoru, že by Evropská unie měla jít v oblasti využívání obnovitelných zdrojů příkladem ostatním částem světa. Dle mého to je však spíše ideologicky než fakticky podpořená pozice a ne vždy jsou brány v potaz všechna možná rizika s tím spojená. Na druhou stranu z různých jednání s kolegy vím, že ani zde není nic černobílé a že celá řada z nich váží výhody a nevýhody s takovou pozicí spojené.

Dopad podpory těchto zdrojů, tedy uměle stanovených výkupních cen, na výkon hospodářství jednotlivých zemí také není téma, které by většina poslanců považovala při hlasování za důležité?

Mám pocit, že takto položenou otázkou předjímáte to, jak by měla vypadat odpověď. Jak jsem uvedla, nelze tyto věci vidět černobíle. Pro každého jednoho z nás hraje roli něco jiného, a osobně musím říci, že jsem byla velice pozitivně překvapena například tím, jak razantně se poslanci staví k ochraně svého hospodářství proti nekalé konkurenci z třetích zemí, která ohrožuje některé průmyslové sektory. Byla bych tedy opatrná s tak paušálním výrokem. Mohu ale mluvit za sebe, pro mne například toto relevantní argument je, a proto jsem tento konkrétní text na plénu nepodpořila.

Česko nyní podpora OZE stojí ročně zhruba 40 miliard korun, tedy podstatnou část deficitu státního rozpočtu. Nemá EP k dispozici informaci o tom, kolik stojí podpora OZE celou EU?

Osobně takové informace k dispozici nemám.

Snižovat množství emisí je jistě správná cesta. Chystá se EP na přijetí směrnic omezujících lokální topeniště, které například v tuzemsku nyní představují hlavního znečišťovatele ovzduší prachovými částicemi? Ty by měly mít na svědomí dokonce více lidských životů, než kouření…

Pokud vím, tak se zatím takto specificky pojatá legislativa neprojednává, nicméně i v tomto ohledu je možné využít Evropské unii. Konkrétně mám na mysli „kotlíkové” dotace, které z fondů EU udělují kraje a Ministerstvo životního prostředí. Ty jsou zaměřeny na výměny domácích kotlů za více úsporné a šetrné k životnímu prostředí.

Zmiňovaný rozhovor s poslancem Evženem Tošenovským si můžete na našich stránkách přečíst zde.

DITA CHARANZOVÁ – PROFIL

Dita Charanzová (ANO) je poslankyní Evropského parlamentu od roku 2014. V EP je členkou frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE). Nyní dvaačtyřicetiletá matka dvou dcer sbírala před tím zkušenosti v manažerských a konzultantských pozicích, často nějak spojených s agendou EU. Osm let působila v diplomatických službách. Rodilá Pražačka vystudovala VŠE a diplomatickou akademii v Madridu, v roce 2001 obhájila disertační práci na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků