Vláda odložila projednání novely horního zákona

Ilustrační foto: Imagio.cz

Vláda podle informací serveru iUHLI.cz odložila projednání novely horního zákona, která mění rozložení toho, kdo dostane peníze vybrané od těžebních společností na poplatcích z povrchové těžby hnědého uhlí. Nyní jde 75 procent obcím a 25 procent státu. Podle návrhu novely má jít obcím jen 33 procent a zbytek putovat do státního rozpočtu.  O odklad požádala KDU-ČSL, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Změna má přinést do státní kasy o 427 milionů korun více než v roce 2013, na příjmy rozpočtů obcí má mít neutrální dopad. V roce 2013 získaly obce z poplatků zhruba 450 milionů korun a státní rozpočet 150 milionů korun. Ze samotné těžby hnědého uhlí šlo obcím asi 200 milionů Kč a státu 66 milionů korun.

Podle ministra Jurečky je ale navýšení malé. „My si myslíme, že je prostor ke zvýšení poplatků na vyšší částku. Myslíme si, že nerostné suroviny jsou majetkem státu a stát by měl opravdu k tomu přistupovat podstatně zodpovědněji,“ uvedl ministr. Dodal, že lidovci se nebrání diskusi o využití finančních prostředků pro kraje, které jsou postižené těžbou a kde je třeba v budoucnu řešit otázky zaměstnanosti a rekvalifikace lidí, kteří přijdou o práci.

Premiér Sobotka uvedl, že sociální demokracie vidí vážné problémy v regionech, kde se dnes těží uhlí a v příštích letech se možná bude těžba omezovat nebo končit. „Bohužel stát nemá připraveny žádné programy, které by kontinuálně financovaly rozvoj těchto regionů. Ať už jde o Ústecký kraj, nebo ať už jde Moravskoslezský kraj,“ řekl premiér. Dodal, že diskusi o zvýšení poplatků za vydobyté nerosty, například za vytěžené hnědé uhlí, je třeba využít k tomu, aby část těchto finančních prostředků byla alokována pro programy řešící v regionech budoucí zaměstnanost.

Novela počítá i se zvýšením úhrady z dobývacích prostor s povolenou těžbou na 1000 Kč za hektar za rok. Příjem z těchto úhrad má nadále v plném rozsahu patřit obcím. MPO slibuje, že obce díky tomu získají ročně namísto 14 milionů až 100 milionů korun.

S úpravou nesouhlasí Svaz měst a obcí. Trvá na tom, aby i co se týče hnědého uhlí a dalších nerostů šlo 75 procent peněz vybraných od těžařů na poplatcích z povrchové těžby obcím tak, jako dosud, sdělila serveru iUHLI.cz mluvčí svazu Štěpánka Filipová.

Sobotka připomněl aktuální diskusi o další těžbě na lomu ČSA v Ústeckém kraji. „V případě, že rozhodnutí vlády o limitech už neumožní další pokračování těžby, tak je potřeba přemýšlet o tom, jaké zaměstnání mohou najít horníci, kteří v příštích letech budou muset ukončit svoji činnost v dole ČSA. Potřebujeme vytvořit určité fondy a určité programy. A my bychom rádi ještě na toto téma otevřeli debatu,“ dodal premiér.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) uvedl, že hnutí ANO dlouhodobě považuje nastavení poplatků za nevyrovnané a pro stát výrazně nevýhodné. Podle Stropnického se v otázce prolomení či zachování limitů nedostatečně zdůrazňuje otázka kultury prostředí. „Teritorium a zástavba něco znamená. To je prostě kus života země,“ uvedl ministr.

 

 

 



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze