Vláda se bojí Ostravska, ale Ústecko neřeší

Předseda Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Richard Falbr. Foto: iUHLI.cz

Předseda Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Richard Falbr. Foto: iUHLI.cz

Bývalý odborový předák a europoslanec, dnes Předseda Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje Richard Falbr v rozhovoru pro server iUHLI.cz říká, že každá vláda má obavu z toho, co se děje na Ostravsku. Má ale malou obavu z toho, co se může stát na Ústecku. Přitom kraj dodává elektřinu a teplo pro celou republiku.

Co si myslíte o možném prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji?

Když se limity neprolomí, nastane propouštění a ztráta spousty pracovních míst. Nejenom hornických. Horník vydělává v průměru řekneme 25.000 Kč měsíčně. Z trhu se ta síla ztratí. Na každého horníka padnou dva lidi, kteří dělají třeba ve službách, které si lidé kupují. To je náš nejsilnější argument. Potom samozřejmě to, že uhlím se vytápí spousta míst, celý jeden břeh Vltavy. Žádná jiná, srozumitelná, levná a bezpečná náhrada není. Pokud přejdeme na plyn nebo na naftu, tak budeme závislí na dodávkách zvenčí.

Jaké vnímáte argumenty proti další těžbě uhlí na severu Čech?

Odpůrci argumentují tím, že zbourání Horního Jiřetína a Černic bude znamenat pokračující devastaci severu. Samozřejmě, za minulého režimu se vesnice zbourala, lidé se nastěhovali do paneláků a bylo to. Dnes taková situace není. Ty uhelky musí nabídnout odpovídající odškodnění. Do Horního zákona se ale bohužel dostal zákon o zákazu vyvlastnění a ten je potřeba změnit.

Jsou tedy pro politiky hlavní překážkou obce Horní Jiřetín a Černice, které by musely těžbě ustoupit?

Pokud jde o zbourání vesnic, nechci nikoho urazit, ale jediný barák, který v Černicích vypadá slušně, je hospoda. Pokud jde o Jiřetín, tam je kostel, stará zástavba, jsou tam postavené nové domy. Nevím jestli jsou postavené pro to, aby měly větší hodnotu při vyjednávání. Celá debata je ale nesmyslná. A hlavně, drtivá většina lidí v republice tomu nerozumí. Takže se k tomu nemá co vyjadřovat. Mluvil jsem s lidmi, kteří byli přestěhováni. Někteří to přivítali, protože se dostali do bytů, kde tekla teplá voda a měli lepší životní podmínky. Samozřejmě to vypadá hrozivě, když řeknete „zbouralo se padesát vesnic“. Uhelky můžou nabídnout vybudování Horního Jiřetína někde jinde. Problém je, že je z toho politická bramboračka. Možná, že firmy trochu vyjednávání zaspaly.

Pamatuje si, jak usnesení č. 444 vlády Petra Pitharta o limitech v roce 1991 vzniklo?

Přijel předseda vlády Petr Pithart, oni ho vyvezli na lom ČSA. Pithart se podíval dolů do té díry, přijel domů a nechal schválit to nesmyslné usnesení. Zrušení usnesení, po kterém volá například Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, nemění nic na tom, že se bude vyjednávat podle Horního zákona. Jeden z argumentů, které používá starostka Litvínova Kamila Bláhová je ten, že by těžba došla k Litvínovu a že by se zboural chemický závod. Tam by se ale došlo až za 70 let.

Co se tedy podle Vás stane, když se nerozhodne o prolomení limitů?

Problém je ten, že když se nerozhodne, tak těžební společnost odsune obrovské těžební stroje. A pokud se někdy v budoucnu rozhodne, že se těžit dál bude, tak se přisunutí strojů bude platit ze státního rozpočtu. Vršany mají zajištěnou těžbu desítky let dopředu. Jde opravdu o lom ČSA. Bílině nestojí v cestě žádná vesnice.

Je podle Vás tedy odlišná situace ohledně další těžby na lomu Bílina, kde těží Severočeské doly?

Zájem společnosti ČEZ může být odlišný od zájmů bývalé Mostecké uhelné společnosti (MUS). ČEZ nemusí podporovat to, co by chtěla bývalá MUS. Vláda se kdysi postavila proti tomu, aby ČEZ dostal Severočeské doly. Pak je ČEZ dostal. Mají vystaráno a mají smlouvy až do úplného vyuhlení. Podle mě může být odlišný pohled Severočeských dolů (SD), které dostanou zelenou na dotěžení, a MUS, která je na tom hůř, protože tam stojí dvě vesnice. Jsem zvědavý, jestli odboráři SD budou solidární s odboráři Severní energetické. To je další problém odborů.

Jak by podle Vás mohla vláda o limitech rozhodnout a jaká je role premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD)?

Sobotka je dobrý diplomat a vyjednavač, protože někdy dojde k takovém střetu, že si říkáte, teď se vláda sesype a on to ustojí. Pamatujete se na krizi ve černouhelné firmě OKD? Ministr financí Andrej Babiš (ANO) plán na záchranu nejdřív kritizoval a pak přišel jako zachránce a nasypal tam peníze. Mám dojem, že on udělá to samé v případě prolomení limitů. Ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) znám, to je rozumný chlap a najednou vystupuje proti těžbě. Pak dojde k obratu a rozhodne se o tom, že se může začít jednat.

Jak se situace v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, pro které je uhlí důležité, liší?

Zatímco Ostravsko se vždy dokáže dát dohromady a mluvit jedním hlasem, tak to bohužel neplatí pro Ústecko. V Ústeckém kraji je asi pět velkých měst a ani ty se nedokáží dohodnout. Každá vláda má obavu z toho, co se děje na Ostravsku, ale má malou obavu z toho, co se může stát na Ústecku. Přitom kraj dodává elektřinu, teplo, pro tu republiku toho dělá spoustu. I za Rakouska-Uherska byl region průmyslový, za první republiky také. Na Ústecký kraj se vytváří takový falešný obrázek, že je tam chemický průmysl, kraj je špinavý a jedovatý, a pak ta těžba.

Dovedete odhadnout, co by se stalo, kdyby vláda usnesení zrušila?

Kdyby zrušila usnesení Pithartovy vlády, tak se nic nebude dít. A zelení vládu nezbourají. Vláda by rozhodně získala lidi na severu. Když se k nim postaví zády, tak způsobí velkou nezaměstnanost a nikdo je volit nebude. Mně vadí, že se to tolik let odkládá. Nejdřív kvůli Bursíkovi, potom kvůli Šťovíčkovi. Někteří si na tom vybudovali politickou kariéru. Samozřejmě uhelné společnosti platí obcím hodně. Babiš navrhoval zvýšit poplatek z těžby na desetinásobek, pak to spadlo na dvojnásobek. Ale my bychom chtěli, aby to hlavní z těžby dostávaly právě obce a ne státní rozpočet.

Jaká je tedy vaše vize energetické budoucnosti naší země?

Vůbec nevěřím společné energetické politice EU. Každý stát má své zájmy. V EU začal převládat egoismus.Pokud jde o jádro, tak jsem pro. Tady není Fukušima, nehrozí žádné zemětřesení. Nehledě na to, že státy jako Francie stojí na jádru. Souhlasím s prezidentem Zemanem, který říká, že uhlí je naše jediné bohatství, které máme v podzemí. Na alternativní zdroje naopak nevěřím. Biomase vůbec a větrníky mi přijdou jako atentát na krajinu. Ve Španělsku je jich hodně, jedete Andalusií a to je hrůza se na to dívat. Věřím samozřejmě na plyn, na naftu, ale to bychom byli závislí na místech, na kterých nechceme být závislí.

Richard Falbr je levicově orientovaný politik a bývalý odborář, někdejší senátor za obvod Most a bývalý předseda ČMKOS. V letech 2004-2014 byl poslancem Evropského parlamentu. V roce 1968 se stal členem KSČ, z níž byl ale o tři roky později vyloučen. Po Sametové revoluci byl požádán, aby se podílel na rekonstrukci odborů. Od roku 2004 je předsedou Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, která je zřízena jako iniciativní, koordinační a dohodovací subjekt pro jednání s vládou ČR, ministerstvy, ústředními správními úřady a orgány Ústeckého kraje v otázkách hospodářského a sociálního rozvoje Ústeckého kraje.



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze