Vrátí se Bavoři ke svíčkám?

Na to, že ke svému každodennímu životu neustále využíváme elektřinu, jsme si zvykli už dávno. To, že si doma rozsvítíme, pustíme televizi a uvaříme vodu na čaj v rychlovarné konvici, je stejně přirozené, jako že jdeme večer spát a ráno vstáváme. Na využívání elektrické energie je závislá veškerá infrastruktura, a veškeré studie říkají, že případný blackout by měl fatální důsledky. Jednomu z nejbohatších regionů Evropy spolkové zemi Bavorsko však hrozí, že po plánovaném odstavení pěti jaderných elektráren dostatek elektřiny mít zkrátka nebude. Je to v 21. století normální? Jaké má tato obtížná situace řešení a hrozí něco podobného i u nás?

Odpověď na první otázku je třeba rozdělit na dvě části. Obyčejní lidé, ale i odborníci na energetiku by nepochybně řekli, že to normální není. Lidé elektřinu k životu nutně potřebují, platí za ni a logicky považují za své přirozené právo, že k ní mají přístup. Odborníci by potom dodali, že momentálně existuje zejména ve vyspělé Evropě řada možností, jak výrobu dostatečného množství elektrické energie zajistit. Jenže je tu druhá část a to politická.

Bylo jen a pouze politickým rozhodnutím současné německé vládnoucí garnitury, opustit cestu energie získávané z jádra a nahradit ji jinými, zejména obnovitelnými zdroji. Němci jsou k ekologii velmi vstřícní, takže samotné rozhodnutí se nesetkalo s významnou vlnou odporu.

Jenže současnost ukazuje, že si mnozí Němci zřejmě nedokázali plně představit, co je čeká. Dnes to již vědí a odpor sílí. Nestabilní dodávky z obnovitelných zdrojů způsobují problémy v distribuční síti, takže se muselo přistoupit k většímu využívání uhlí, aby se situace stabilizovala. Němečtí občané navíc začínají mohutně protestovat proti plánované výstavbě dálkových elektrických vedení, které mají rozvádět elektřinu z větrných elektráren na severu do dalších částí země. Čas běží a Bavorsku se krátí.

Premiér této spolkové země chce nastalou situaci řešit výstavbou plynových elektráren. To je ale mimořádně nákladné, proto by jejich výstavba měla být prý dotována ze spolkového rozpočtu. O tom však dalších 15 spolkových zemí nechce ani slyšet. Nastalá situace ukazuje, že v energetice kvůli jejímu charakteru i důležitosti platí, dvakrát měř, jednou řež. U západních sousedů politici řízli, a nyní se ukazuje, že nebylo pořádně naměřeno, takže se překotně hledají řešení. Je velmi pravděpodobné, že se nenajdou ta dobrá a budou tak muset zvítězit jen ta méně špatná. Vzhledem k již zmíněné totální závislosti na elektřině, ale třeba i nestabilní situaci v Rusku, je tento stav varující.

Poučení by si měli vzít například i naši politici, kteří stojí před několika zásadními politickými rozhodnutími. Čeká se na přijetí energetického zákona, Aktualizace státní energetické koncepce (ASEK), horního zákona, diskutuje se o otázce prolomení limitů těžby uhlí. Odborníci již přitom dávno varují, že je doslova za minutu dvanáct.

Zbrklost je ale v tomto případě nejhorším rádcem. Při rozhodování o energetické budoucnosti je třeba vzít v potaz dlouhou řadu souvislostí, přičemž každá má svou váhu. Ve hře je naše energetická nezávislost a bezpečnost, ceny energií pro koncové spotřebitele, zájmy a potřeby všech energetických hráčů, dopady na státní rozpočet i životní prostředí i zaměstnanost. Uvedené argumenty jdou často proti sobě a kompromisy se hledají obtížně. Proto je třeba stanovit priority. Bavorský příklad by mohl být návodem, jak jejich žebříček srovnat a čeho se vyvarovat. Energetika se vyvíjí, ale překotné změny obvykle přinášejí více škody než užitku. My můžeme na oplátku vyprávět Němcům o solárním boomu.

Jaroslav Průcha



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze