Vršanské uhlí v ženských rukou

Vzorkařka

Kvartovač, neboli kolotoč, vzorek rozdělí, vzorkařka ho ale musí připravit k dalšímu zpracování. Foto: pim

Jejich rukama projde každý den několik desítek až stovek kilogramů vršanského uhlí. Řeč je o vzorkařích, kteří kontrolují kvalitu suroviny. V případě Vršanské uhelné jsou to ale většinou ženy.

Definice práce vzorkaře by mohla znít, že jeho úkolem je za pomoci automatické vzorkovací stanice ovzorkovat dodávku uhlí pro zákazníka. „Vzorkaři patří mezi profese, které nejsou příliš vidět, ale jsou velmi důležité. Audity od zákazníků sledujících kvalitu dodávek paliva totiž obvykle nemíří k rýpadlům do provozu, ale do vzorkovny,“ uvedl František Vacek, vedoucí laboratoří Vršanské uhelné, pod nějž vzorkařky spadají. Veškeré uhlí, které vyráží z  Vršanské uhelné k  zákazníkům, je totiž vzorkováno. Hlavně proto, aby jak těžební společnost, tak zákazník měli jistotu, že uhlí má ty parametry a kvalitu, na které se spolu dohodli.

Samotný odběr vzorku uhlí, které putuje po pásovém dopravníku nejčastěji do železničních souprav, udělají stroje. „Automatika umí vzorek uhlí odebrat z pásového dopravníku, podrtit nebo rozdělit, ovšem stále zůstává ještě celá řada dalších úkonů, které musí udělat vzorkaři ručně ,“ uvedl František Vacek, vedoucí laboratoří Vršanské uhelné, pod nějž vzorkařky spadají.

Čtěte také:
VIDEO: Nenápadní pracanti ve stínu gigantů
Rypadlo dokráčelo do cíle

Jeden vzorek se vytváří za 24 hodin. Z denní dodávky do elektrárny v Počeradech automatický vzorkovač provede až 230 odběrů. Jeden odběr je zhruba 60 kilogramů uhlí, za 24 hodin by se tedy jednalo o obrovské množství materiálu, proto je vzorkovací stanice uzpůsobena tak, že odebraný vzorek po rozdrcení dále dělí a následně kvartuje, tedy shromažďuje v zásobních nádobách ve hmotnosti desítek kilogramů. Takto nashromážděný materiál se musí během vzorkování několikrát zmenšovat.

Po všech úpravách a zpracování zůstane na konci směny vzorkařům zhruba osm kilogramů vzorku, který se rozdělí do plastových lahví, takzvaných vzorkovnic. Jedna láhev obsahuje denní vzorek, který pak odesílají do laboratoře k dalšímu zpracování, druhá vzorkovnice obsahuje takzvaný kontrolní a poslední rozhodčí vzorek, který se v případě potřeby může využít pro kontrolu rozhodčího stanovení. Přebytečný vzorek se zachycuje v pohyblivých miskách, kde se při každém odběru proměřuje pomocí popeloměru obsah popela v palivu.

Protože vzorkování probíhá 24 hodin, pracují i vzorkařky v nepřetržitém provozu na směny. Po ranním příchodu do vzorkovny, která se nachází v nakládacím zásobníku v lokalitě Hrabák, je třeba nejprve „uzavřít“ vzorek z předchozího dne a následně začíná celý kolotoč činností, které musí za směnu stihnout. Na prvním místě je „zalogování“ se do počítače, protože veškeré kroky, které se týkají vzorkování, jsou evidované. Následně získá od dispečera informace o denní nakládce a potom zadá „rodné číslo“ (tzv. SVC- samostatně vzorkovaný celek) k novému vzorku pro další dodávku.

„Neustále je přitom v kontaktu s nakládkou a výrobou. Komunikace s dispečerem je také jednou z důležitých činností, protože vzorkaři jsou vlastně také tak trochu očima a prodlouženýma rukama výrobních dispečerů,“ připomněl Vacek.

Řada činností je dnes řízena počítačově, vzorkovna je sítí propojena s laboratoří, ale také dispečeři mají na monitorech informace z popeloměrů umístěných v nakládacím zásobníku. Neméně důležitou součástí práce je i kontrola technologie, jinak řečeno, zda všechna zařízení, i když pracují v automatickém režimu, pracují tak, jak mají. Hlídat všechna zařízení je potřeba neustále, během celých 24 hodin. Významnou část směny zabere vzorkařům také úklid pracoviště, což v areálu vzorkovací stanice při práci s uhlím není zrovna nejsnadnější.

Mohlo by vás zajímat:
Bez energetiků ani ránu
Důlní stroje se bez mapy neobejdou
Reportáž: Safari na vlastní kůži



Zatím nebyl vložen žádný komentář, buďte první.

Vstup do diskuze