Východ Německa: Odchod od uhlí za 60 miliard eur

Premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff nechce přenést náklady na odchod od uhlí pouze na obyvatele své spolkové země. Foto: cdu.de

Hlavní německý politický proud se po posledních volbách potácí a uhlí na východě se tak stává žhavým tématem. Východoněmečtí regionální představitelé říkají, že pokud nedostanou další extra miliardy eur, krajní pravice pro sebe využije plánované změny v energetické politice.

Jen velmi málo lidí na západě ve skutečnosti přijde do kontaktu přímo s uhlím, ale obavy z jeho emisí, které vyústily až v postupné vyřazování tohoto fosilního paliva, stále zůstávají silnou politickou zbraní. To je zvláště zřejmé ve východním Německu, kde se pravicové strany snaží zaujmout voliče anti-ekologickým přístupem a strašením s ekonomickou budoucností v těch nejchudších regionech země.

Ekonomické zájmy těch, kteří čelí nezaměstnanosti, by měly mít přednost před ochranou životního prostředí

To vše bylo vnímáno na pozadí páteční tiskové konference v Berlíně, kdy vedoucí představitelé tří východoněmeckých států těžících uhlí – Sasko, Sasko-Anhaltsko a Braniborsko – požádali Spolkovou vládu o pomoc ve výši 60 miliard eur, pokud se zcela zastaví těžba uhlí. Prohlásili, že ekonomické zájmy těch, kteří čelí nezaměstnanosti, by měly mít přednost před ochranou životního prostředí.

Čtěte také:
RWE bude chtít náhrady, pokud se odstaví uhelky
Němcům začala vadit drahá zelená elektřina

Dlužíme to lidem v našich regionech, přednost by měly mít nové pracovní pozice, teprve poté by mělo přijít postupné snižování těžby,” řekl saský premiér Michael Kretschmer z konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Přestože Německo dosud nestanovilo konkrétní termíny pro postupné ukončení těžby hnědého uhlí, dohodlo se na jeho ukončení jako součást klimatických závazků. Pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), která zpochybňuje fenomén globálního oteplování, chce politiku odchodu od uhlí zvrátit a udržet německý těžební průmysl v západním Porúří a na východě země.

Otázka je, jak mohou hlavní politické strany reagovat na tuto výzvu, a zda bude slib případné spolkové pomoci ve výši 60 miliard eur stačit k přesvědčení voličů, aby odolali nabídce AfD.

Dnes je v celém Německu zaměstnáno v těžebním sektoru uhlí kolem 21 tisíc lidí – z toho 11 tisíc na východě. Těžba a obchod s uhlím má však v zemi velmi dlouhou tradici a AfD vykresluje postupný odchod od uhlí jako příklad, kdy politické elity rozhodují proti přáním a na úkor obyčejných Němců.

Otázku odchodu od uhlí nelze brát na lehkou váhu, protože jak Kretschmer tak premiér Braniborska Dietmar Woidke ze Sociálnědemokratické strany (SPD) se připravují na znovuzvolení v regionálních volbách konajících se v příštím roce. Konzervativci a SPD na vnitrostranické úrovni politicky krvácejí již delší dobu, zatímco aktuální průzkumy veřejného mínění přisuzují AfD téměř čtvrtinu hlasů v Sasku a téměř stejně i v Braniborsku.

Kretschmer, Woidke a sasko-anhaltský premiér Reiner Haseloff (CDU) se společně postavili spolkové vládě s požadavkem oné obrovské sumy peněz. Podle nich by mělo být vyzváno celé Německo k úhradě odchodu od uhlí, nejen regiony, kterých se to přímo týká.

Nepřeneseme náklady za tuto transformaci na naše obyvatele,” řekl Haseloff.

Mohlo by vás zajímat:
Motor, ze kterého jde strach
Revoluce v lomech: Náklaďáky bez řidičů
Podkrušnohorské muzeum opravilo parní těžní stroj