Výročí dobývání uhlí na Mostecku

V případě převzetí by stát důl provozoval, aby uhlí zůstalo k dispozici v případě potřeby. Foto: zdarbuh.cz

Dobývání uhlí má na Mostecku dlouhou tradici. Foto: zdarbuh.cz

Na dnešní připadá velmi důležité výročí hornictví na Mostecku. Přesně 1. srpna 1871 byla totiž založena Mosteckáspolečnost pro dobývání uhlí.

Abychom byli úplně přesní, původní název společnosti, založené na základě koncesní listiny c. k. ministerstva orby a zřizovacího aktu ze dne 1. srpna 1871 zněl Brüxer Kohlen – Bergbau –Gesellschaft. Českou podobu svého názvu začala společnost používat po vzniku samostatného Československa, ale hlavně poté, co své sídlo přesunula z Vídně do Prahy. Od roku 1925 se firma už natrvalo usadila v Mostě.

Čtěte také:
Severní Čechy 2035: Chmurná vize bez uhlí
Sedm důvodů, proč těžit uhlí

Posláním společnosti bylo podle dobových stanov „nabývání a co největší využívání uhelných dolů v okolí Mostu v Čechách, jakož i akvizice a provozování dolů na rudy a hutních závodů různého druhu.“ Stanovy z 26. července 1871 hovoří jako o dalším z cílů společnosti „zřizovat kutiska a nové doly na uhlí a rudu, hutnické závody a montážní dráhy, ale též stávající podobné podniky získávat koupí, směnou, slučováním či pronájmy.

Původní kapitál činil 2,5 milionu rakouských zlatých

Zřizovatelem nově vzniklé firmy se stala Vídeňská směnárenská banka. Původní akciový kapitál činil 2, 5 milionu zlatých rakouské měny a byl rozdělen na 25 000 akcií v hodnotě 100 zlatých. Pro srovnání, v roce 1939 dosahovala hodnota společnosti 100 milionů korun, rozdělených na 200 000 akcií po 500 korunách.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že Mostecká společnost byla ve správnou dobu na správném místě. Vznikla v době, kdy už byl revír napojen na železnici spojující Ústí nad Labem s Chomutovem. Právě vyřešení dopravy uhlí a intenzivní zavádění parních strojů při hlubinném dobývání i odvodňování dolů vedlo k rozmachu těžby uhlí na severu Čech a také ke vzniku řady těžařských společností. I tady si můžeme pro názornost pomoci čísly. Zatímco v roce 1865 se v revíru vytěžilo 768 038 tun uhlí, o dvacet let později už to bylo 3 951 953 tun.

Mostecká společnost pro dobývání uhlí vlastnila v době svého vzniku jen nepatrný důlní majetek. Přesto se během následujících dvaceti let rozrostla natolik, že se stala jednou z nejvýznamnějších těžebních společností v revíru společně se Severočeskou, Lomskou, Českou obchodní a Státními doly.

Původně se její majetek omezoval na dolová pole v Souši o rozsahu 120 důlních měr. V provozu byl pouze důl Anna. Další doly – Karolina a Beust byly uvedeny do provozu v letech 1873 a 1874. Ještě v sedmdesátých letech 19. století ale společnost zakoupila rozsáhlý důlní majetek na Chomutovsku a v jižní části mosteckého okresu.V roce 1886 od Uhelného a průmyslového spolku ve Vídni získala doly Wenzel,Otto, Stephania a Caroli u Teplic a důl Emerán u Bíliny.

Export uhlí do Německa

V devadesátých letech od Emmy Marie Weberové z Berlína získala u Duchcova doly Emma a Marie, Ludwiga Frida u Bíliny a Gustavu Varvažova. A součástí této koupě byl také komplex výhradních kutisek u Oseka, kde byl v roce 1891 založen důl Alexander. Ještě téhož roku přešel do vlastnictví společnosti celý horní majetek hraběte Friedricha von Westphalen s doly Barbora – Prokopi u Oldřichova, Doblhoff II a III v Modlanech, Julie, Milada a Neuhoffnung u Chabařovic a Petri v Českém Újezdě. Expanzí na Teplicko a Ústecko, odkud to nebylo daleko k laciné dopravě po Labi, si Mostecká společnost otevřela dveře pro export uhlí do Německa.

Způsobů, jak se mostecká společnost dostávala k majetku, ale bylo víc. Na popud tehdejšího centrálního ředitele Gustava Bihla například odkoupila od původních majitelů doly Viktorin, Dőllinger, Nelson a Fotrtschritt, které se potýkaly se závažnými problémy s průvaly důlních vod v letech 1879, 1887 a 1892. Účinné zmáhací práce umožnily obnovit těžbu už v letech 1895-1896, v některých z nich jen nakrátko. Stejným způsobem postupovala firma i v souvislosti s průvalem kuřavky (tekutých písků) v Mostě, kdy byla pobořena část města.Vlastníky domů odškodnila tím, že jejich poškozené objekty vykoupila. Na přelomu století se Mostecká společnost pokoušela i o dobývání mědi v Hoře Svaté Kateřiny. Tento pokus se však ukázal jako nerentabilní, takže v roce 1908 všechna kutiště prodala.

Krize nejen hospodářská

I na uhelné dobývání dolehla krize na začátku třicátých let. Prudké omezení průmyslové výroby se projevilo nedostatkem odbytu uhlí, snižováním těžby a masovým propouštěním. Zatímco v roce 1929, těsně před nástupem krizových let, společnost vytěžila 2 718 960 tun uhlí, v roce 1936 to bylo pouhých 1 674 376 tun. A nešlo jen o krizi hospodářskou, svou roli sehrála v osudu firmy i politika. Hrozba rasového pronásledování vedla rodinu Petschků, majoritního vlastníka akcií Mostecké a Severočeské společnosti, k jejich prodeji pražské Živnobance za 300 milionů korun. Majetek obou společností byl přitom odhadován na více než miliardu. Po obsazení Sudet byl osud Mostecké společnosti obdobný jako osud dalších těžařských subjektů v revíru. Více či méně dobrovolně byly postupně začleňovány do nově vznikající Sudetské báňské akciové společnosti v Mostě (SUBAG). Mostecká společnost pro dobývání uhlí splynula se SUBAGem slučovací smlouvou z 18. listopadu 1939. Valná hromada tento postup schválila o měsíc později.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Extrémní golfové hřiště na korbách náklaďáků
Motor, ze kterého jde strach
Voda, která proráží skálu